Holčičko

Máš mou omluvu, holčičko
ještě jsi nezapadla do vnějšího světa
Je to pro tebe moc vzdálená meta
Chtěla bys utéci pryč

Utéci kamsi do lepších dnů
Chceš kamkoli do lepšího místa
Dobře vím, že tvoje duše je čistá
Na celý celičký svět to křič

Jsi zároveň jemná i hrubá – proč?
Věci se daly do pohybu
neudělej tu samou chybu
když intriky ovládly svět

Do jeho mysli a úsměvu
můžeš utéci aspoň na chvíli
Všichni kolem se ti ztratili
Asi už není cesty zpět

Už víš, co tím vlastně myslí
Už mu začínáš rozumět
začínáš chápat jeho svět
Teď už víš, co v něm asi dříme

Konečně už tě celou poznal
jenom se ti to bojí říct
Možná mu nervy začly týct
Neřekne ti to zcela přímě

Proti čemu se holčičko bráníš
už nemusíš nic předstírat
přestaň si oči zavírat
a miluj ho celým srdcem svým

Chtěl by se stát úsměvem tvým
tak mu přichystej překvapení
nad dnešní noc prostě není
Co pak se stane, dobře vím

---