MY FRIEND BAT

Vařil jsem já netopýra,z hrnce na mě tupě zíral.
Když se dostal na bod varu,začal chytat jinou barvu.
Nejdřív modrou a pak bílou,a tak sem mu pustil žilou.
Ve vlastní krvy se teď vaří,jeho koupel rudě září.
On furt koulí očima,srát mě s tim už začíná.
Vzal sem tedy vydličku,nabrousil ji trošičku.
Probod sem mu očička,vytekla z nich vodička.
V tom začal mávat křídlama,plácat při tom nohama.
A tak sem vzal kleštičky,ušmik sem mu nožičky.
A taky i křídla,nejlepší část jídla.
Pak přikryl sem ho pokličkou,ať přidusí se maličko.
Po třech minutách varu,uříz sem mu hlavu.
Teď už asi nežije,srdce mu už nebije.
Škoda už se netrápí,můj kamarád proklatý.
Já neměl ho rád,páč z úst mu šel smrad.
Už je hotov hurá sláva,večeře je dodělána.
Tak co dáš si Míro,knedlo zelo netopíro.

---