Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seVálka přichází
13. 02. 2005
1
0
1431
Autor
maximaxicek
No, zase něco trochu smutnýho
Z rána rovná tráva podupaná byla,
z rána jasné nebe bilo na poplach,
zatáhly se mraky nad tou malou zemí, ostrůvkem v moři piraní.
Klid v duši vystřídala zloba,
chlad štěstí pokryl za chvíli.
Dejte nám zbroj,
odvahu máme
a nic pak nezastaví nás.
Tak hřímal dav, ten mocný živel,
co neptá se a udeří.
ta povodeň lidí,
to moře hlasů
silné než se rozdělí.
Snad zázrak vykonati mohli,
však lidé nikdy nejsou silní jako ten dav obrovský.
Sám se člověk hrozně často bojí,
nemá na to vzrodovat.
A tak i přesto, že národ povstal,
země padla bez boje
I to se stává přátelé.