Bojím se

Někdo zaklepal, ale nejsi to ty.

Nikoho nečekám, přesto je tu.

Můj trvalý stín mě neopustil.

Zůstal tam před prahem stát venku.

Někdo se zasmál. Tak nesměješ se ty.

Jeden mě napadá, nevěřím však.

A je to sen či spíš bytost živoucí,

kdo šeptá mi tiše: šla jsi už spát?

Někdo zakřičel. To byla ústa má.

Ruka mě rdousí, polibek pálí.

Řekni mi, prosím, že se mi to jen zdá,