Stalo se

Stalo se

Jednoho dne v Egyptě,maká Eda na šichtě.

Na stavbě práce dost,kope,seká, až z něho pot stéká,

 vždyť peníze potřebuje moc.

Když ve čtyři šichta padla, celá banda se hned zvedla.

Pro peníze rychle spěchají, nic jiného teď v hlavě nemají.

Když šéf peníze rozdává, dělá si čárečky, to mu asi v psychice pomáhá.

Když Eda došel na řadu, šéf se na něj podívá,

a ve svém mozku dělá velkou poradu.

Šéf se na něj podívá, kouká se mu do očí a pak povídá,

„Hele Edo ta tvoje práce dneska – jako nic moc“

a Eda mu povídá „promiňte šéfe, ale snažil sem se velice moc“

Eda kráčí svojí cestou k domu,

s poloviční výplatou chtěl by aspoň šéfovi rozbít hubu.

Ježiš, co to píšu? Vždyť ho vůbec neznám,ale možná v pekle tam ho líp poznám.

Edova minulost je velmi krutá a málo kdo se v ní jen tak vrtá.

Šel kolem obchodu kde prodávali nože,

Eda vešel dovnitř a když uviděl to co chtěl řekl si – „cože“ ?

Měli jich tam hodně ale koupil si ten největší,

Nechal tam celou výplatu, prý ke kuchání to postačí.

Temnou ulicí blíží se k šéfovýmu domu,

už mu asi nebude chtít jen tak rozbít hubu.

Eda došel ke dveřím, ze slušnosti zaklepal,

Šéf mu došel otevřít a šíleně se vylekal.

Než se stačil zeptat, co tu vlastně chce,

Eda vytáhl nůž a do břicha šéfovi ho cpe.

Eda si vyzkoušel pevnost svého nože, a jak to do něj pěkně klouže.

Několikrát mu ten nůž do břicha vrazil a šéf už se na zemi asi marně plazil.

Chytl si ho pod krkem, na stůl si ho dal, rozřízl mu břicho, ruku si do ruky vzal.

Eda se do ruky zakousl a kus masa zní vykousl.

Přece se ním nebude pařit a to prý neumí vařit.

Sklenici do břicha ponořil a plnou krve ji vynořil.

Zatuhlé maso mu v krku vadí, propláchnout si žaludek, jenom to mu schází.

Dopil první sklenici,položil ji na stůl,

v tom sirény a houkačky, Eda zlostí do hlavy nožem píchnul.

V padlo to dovnitř, bylo to celý komando,

povalili ho na zem, tak už to nějak dopadlo.

Michal Linhart