Životní cesty

Není to tak, jak si člověk představuje.

Svět se jinak točí a každý si ho jinak maluje.

Nemůžu žít, vše není tak lehké, jak se dá říct.

Musím bojovat, bránit se, prát.

Musím trpět, abych mohla jít dál.

Cíl je daleko a já nejsem král, kterého odnesou tam.

Musím jít, nemůžu stát, musím bojovat, k cíli se dát.

 

Bojím se, trpět už nechci, lásku chci cítit přeci.

Život je krátký, proto se nelze otáčet zpátky.

Vepředu je cíl, tam nové věci najdeš, zachoď za hlavu místa,

kterými projdeš a užívej života, který ti dojde.

 

Neplakej, slzy nic nespraví. Nezoufej, kašli na lidi.

Důvěřuj jen těm, co s tebou zůstali,

hájí tě, i když tě moc neznají.

Lásku ti dávají, cestou tvou tě zvedají.

To jsou oni, za které bojovat, to jsou ti, za který se usmívat.

Díky nim to nevzdávej, oni ti pomůžou, úsměv ti oplácej.

 

Neztrácej naději, musíš věřit.

Nedělej blbosti, nekonči se vším, jsi v půli cesty,

půl míle od neštěstí.

Překážek spousty přijde, zvládneš je s lidmi po pravém křídle.

Oni tě rádi mají, bezhlavě ti důvěřují.

Běž za cílem, který tě táhne, hlavně pak nelituj,

zapomíná se špatně!

---