Disko

Chtěl bych podoknout, že tuhletu blbost jsem psal naprosto kontinuálně a kromě gramatických chyb jsem neprováděl žádné opravy nebo úpravy. Zde můžete vidět sled mojích myšlenek na disko sušenky. A ačkoli se to tak nezdá, zkouřený jsem nebyl, nýbrž jen mírně opojen rumem.

Každý z vás, kdo už někdy ochutnal skvělý vynález disko sušenky, už byl určitě postaven před to strhující dilema – "jak tu sušenku sním?" Tady je trocha nápovědy.

Rozkousnout normálně napůl a pak sníst – bacha, hodně drobí. Tudíž, hodně toho přijde nazmar a naděláte hodně bordelu. Výhoda je v tom, že jste nestranní, nepreferujete ani krém, ani suchou sušenku a lidi neví, co si o vás myslet.

Sníst to celé najednou – dobrý způsob. Takový upgrade toho prvního. Má všechny jeho výhody a navíc nenaděláte žádné zbytečné drobky. Ale pozor, chce to mít velkoobjemová ústa, abyste měli vůbec prostor na to žvýkat. Tudíž pro malohubé je tu nebezpečí zadávení.

Rozdělit to na půlku podélně – HA! Koho by to napadlo, že? Říkáte si: "No a to je asi všechno, další způsob není." Ale přemýšlejte. Kolika způsoby se dá provést rozdělení disko sušenky podélně? Nesčetně mnoha a určitě přijdete i na nějaký, který tady ještě nebyl. Takže:

Normálně dvěma rukama to odlepit – A co s tím teď? Nastanou dvě možnosti.
Za prvé se může stát něco velice nepravděpodobného, a sice to, že na každé půlce bude krému trochu. V tom případě není nic moc co řešit a sníme nejdřív jednu půlku a pak půlku druhou. Pěkně to chroupe a zároveň i docela klouže díky té trošce krému. To, kterou půlku dám do úst záleží snad jenom na erupcích na slunci nebo, zda jsme zrovna zkouření a jedna půlka nám spadne na zem a nemáme chuť jíst ji, když je celá od prachu a hlíny. Ale co když zůstane všechen krém nebo aspoň jeho většinová část pouze na jedné sušence?
No co teď? Někdo třeba o tom nepřemýšlí a strčí mezi rty, ta která mu přijde sympatičtější. Ale věřte, že i tenhle výběr nebyl zas tak náhodný. Rozhodnete se třeba podle toho, která se vám drží lépe a která je na spadnutí (když jste zkuření nebo popití, není to zas tak mimořádný jev). Ta která vypadá, že vám chce se zajetí vašich nemotorných prstíků honem honem utéci, tak tu slupnete jako první, mrchu. A pak teprve tu, co si hrála na mrtvého brouka a vůbec nikam neutíkala (ale vy jste ji prokoukli).
Nebo se třeba rozhodnete podle toho, zda jste praváci nebo leváci. Jste pravák? Pak nenávidíte svoji levou ruku, protože je tak strašně blbá a nic neumí, proto sníte sušenku v levé ruce jako první.
A co když držíte obě pevně v ruce a jste tak zkuření, že nevíte, která je levá a která pravá? Tak pak vám nezbude než přemýšlet. Přemýšlejte, co je lepší. Sníst nejdřív tu s krémem nebo tu bez krému? Asi se všichni shodneme na tom, že lepší půlka je ta, na které zůstal krém. Co si budeme povídat? Takže směle do toho. Sežerte ji, je přece lepší. No tak honem. Jen do ní. Vychutnejte si ji. Tak? Už ji máte v sobě? Tak dobře a teď se podívejte co vám zůstalo. Suchá sušenka bez jediného kouska krému. Suchá, drobivá, co vám vysaje všechny sliny, jen co ji strčíte do úst. Zahodit ji? Kdepak, to je přece škoda. Co by za to děti v Africe nebo jiní zkuření dali? Jídla je škoda, jídlo se jí, nevyhazuje. Takže budeme hodní a pěkně sníme i tu suchou část sušenky. Hodně to křoupe, já vím. Pití nikde, je horko, v hubě sucho, žízeň veliká, ale žravka je žravka. Je to kruté? Tak to udělejte naopak. Buďte prozřetelní, snězte nejdřív suchou polovičku. A pak, až budete plní nedočkaví na ten krém, se do něho pusťte. Není to nádhera?
Pokud jste ale fankšmejkři, máte hodně peněz, osud dětí v Africe je vám ukraden a máte velkou zásobu žrádla na tu prokletou žravku, dělejte to jako John Malkovitch ve filmu Hráči. Ten to vždycky rozpůlil, slízl krém a obě suché sušenky odložil a už je nikdy nesněd. No není to pohodička? Určitě jo. Bohužel jsem to nikdy nezkusil, takže nemohu posoudit. Nikdy jsem asi nesplnil všechny výše uvedené podmínky. Ale musí to být fajn, ne?

Jste hodně nerozhodní? Nevadí i pro vás je tu řešení jako ušité. A to velmi jednoduché. Zavřete všechny oči a vsuňte spodní i horní řezáky mezi sušenky a zaberte. Jedna půlka vám zůstane v dutině ústní a druhá v ruce. To je můj patent. Vážně nevíte co jíte jako první, dokud to aspoň trochu nerozkoušete a to už je pozdě na to, abyste to nějak měnili. Vyplivovat disko sušenky se nedoporučuje.
Nebo to třeba střídejte, jednou tak a jednou onak.

Taky je věda v tom jak od sebe ty dvě poloviny oddělit. Můžete je ukroutit. V tom případě je krém velice nestabilní a může se dokonce stát (jsem toho svědkem), že vám veškerý krém spadne na zem a zůstanou vám v obou rukou dvě hnusné suché sušenky. A teď se rozhodujte! Je to fakt hnus zažít, takže s tímhle opatrně. Dále to můžete prostě odtrhnout, ale to není žádné vzrůšo. Taky pokud máte po ruce něco ostrého, třeba žiletku, můžete se pokusit oddělit sušenku přesně napůl, tak aby na každé půlce bylo přesně 50 % krému. Ale to chce cvik. Hlavně bacha na prsty, s krví to není moc dobré.

No rozhodně je konzumace disko sušenek velice bohatou oblastí na konverzaci. Podle toho, jak člověk jí disko sušenku, se o něm mnohé dozvíte. Takže bacha, jestli se na vás někdo nedívá.

---