Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Proč?

20. 02. 2005
2
0
1091
Autor
Perlino

Každý člověk potřebuje něco, pro co má podle něj smysl žít, něco velkého, nějaký sen. Já bohužel nic takového teď nemám, jediný co plní moji dušičku je láska a zjišťuju, že mi to nestačí, asi sem náročnej. Každopádně moc děkuji své lásce za to, že je se mnou-moc moc tě miluju.

   Proč kurva píšu to, co píšu, to, co sem poslední dobou dávám, tuhletu indispozici, všechny ty věci? Nevím...snad z nedostatku výdeje energie, z nekonečných záchvatů kašle, z toho, že je spousta lepších autorů než já, z vtíravé myšlenky ( o které ani nevím, jestli jí vůbec sám věřím) že moje holka někde na sjezdovce flirtuje s nějakým snowborďákem, z pocitu že má hory radši než mě a nebo možná ne, z vědomí toho, že sem k ničemu a vlastní otec si mě neváží...jenže nemám dost síly a snad ani chuti s tím, se sebou něco udělat ani dost odvahy to ukončit.

   Mám strašnou potřebu udělat něco úplně šílenýho, ulítlýho, něco úplně mimo, aby si všichni ti lidi okolo poklepali na hlavu a zavolali na mě doktora Chocholouška. Třeba si o půlnoci stoupnout na nejvyšší hradbu Špilberku, na celý Brno co nejsilnějším možným hlasem zařvat kdo že to vlastně tam nahoře stojí: "JÁÁÁ!!!" a pak se odrazit (pokud už mi předtím v týhle zasraný zimě nepodklouzne noha) a letět. Roztáhnout ruce a letět...

   A uprostřed letu se probudit, ležet v posteli, okolo tma a za ruku držet svoji holku a vědět, že ona letí se mnou


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru