Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Zasmívání

25. 02. 2005

3082

Autor

MAJKL65

Zasmívám mimochodem se a v koutcích veslaři záda křiví pádlujíc po líci v líc a duní prázdných zvonů tympánění ku slávě psího biřmování a lapkové jazyky plazí na svět z výše svého pověšení, rybák na svém prutu čapím stojí v zamyšlení o vlasec stříbrný opřen, své stihomamy loví za svitu podvečernic a prázdné kapsnění pošuků o své údy brnkajících jako na harfy rajské co do řeči skáčí těm co jdou, je manšetrem šrafované a jizva v jejím kroku roztáhla se vpřed či vpříč, to pole ženy po orbě, s břichem nejistoty plným, chlapčím či děvčím, kamelot plné ústa zpráv, že kurvy bdělé jsou jako strana – tlama nenažraná, rudý smrtihlav – sláva hřbetům selským a vemenům jejich když bdělí neví kdo dojen je, hloupost pase se na své jalovině, k dešti vpřed ať smyji dekolt kde oči zapadají a chvíle konce, chvíle zasmívání padá ve stín bradavičný, veslař padl a ten druhý, ten zachvívá se ve svém kotci a mimochodní po levých nohách chodí v netopýřím marši, chlamst a tlam, skřik a křísp, krásp a mlask, tlapy chapadelné, šinou se k vyšinutí…