Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Skládačka

23. 11. 2000
0
0
688
Autor
Erica

Čas prázdných dnů zoufalých objetí vykřičených slov, plynoucích proudem slz Ruce znají tyhle boky kůže taje horkým dechem chytáme se navzájem to bolí... Nehledáme co nám chybí propleteni v sobě toužíme znovu se nadechnout to bolí... Tak dýchám sama Ty se divíš svým slzám moře nám hojí rány tak vzdáleni a blízcí...sami Teď věřím Tvým slovům Tvému jazyku v mých ústech tak nejistá a sama skládám Tě zpátky do sebe
JiKo
09. 12. 2000
Dát tip
Tak vítej woow líbí se mi to obsahově..snad jen ta první sloka začínáš čas.. ale už není řečeno co s ním nebo co čas zapřičiňuje apod..myšlenka je tím nedokončena. Je si ce jasné, že je myšleno něco jako Nastal čas ...

wqw
05. 12. 2000
Dát tip
hodně hluboké myšlenky o samote v paru, o víre a touze po lásce. Líbí se mi to, Jinak te vítám na písmáku

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru