Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seSkládačka
23. 11. 2000
0
0
688
Autor
Erica
Čas prázdných dnů
zoufalých objetí
vykřičených slov,
plynoucích proudem slz
Ruce znají tyhle boky
kůže taje horkým dechem
chytáme se navzájem
to bolí...
Nehledáme co nám chybí
propleteni v sobě
toužíme znovu se nadechnout
to bolí...
Tak dýchám sama
Ty se divíš svým slzám
moře nám hojí rány
tak vzdáleni a blízcí...sami
Teď věřím Tvým slovům
Tvému jazyku v mých ústech
tak nejistá a sama
skládám Tě
zpátky do sebe
Tak vítej
woow líbí se mi to obsahově..snad jen ta první sloka
začínáš čas.. ale už není řečeno co s ním nebo co čas zapřičiňuje apod..myšlenka je tím nedokončena.
Je si ce jasné, že je myšleno něco jako Nastal čas ...
hodně hluboké myšlenky o samote v paru, o víre a touze po lásce. Líbí se mi to,
Jinak te vítám na písmáku