Natura

I kapka v moři
slaná a živá,
bez ustání  hoří
touhou, steskem.

I lístek v keři
bratry sdružený,
s nadějí věří
volnost větrem.

Jitra slza rána svěží,
obtisk v trávě
času během,

ledem kry se stříbře blyští,
třpitem leskem
stopy sněhem,

listů barva o déšť chladí,
sebe k zemi
pojí mrazem,

pruhy duhy v parnu se vlní,
zrnko písku
pálí vztekem.

I černé květy
za šera voní,
jejich pýcha
stává se vrahem.

I barva luny
smrti strojí,
stuha stužky
stala se druhem.