Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seUkázka ze sbírky Mítnost
Autor
Karot
Návrat domů
Na rozhoupaných vrcholcích
ševelících klasů.
V pochopení dněška,
jenž zvoní z dětských hlasů.
Při zoufalém stenu,
co vládne odloučení.
V letmých vůních minula,
když vítám v nitru chvění.
Návrat domů - slyším srdce,
dávných hlasů znění.
Návrat domů - připomínka
toho, co už není.
Oni
Oklamáni úsmevěm,
rozechvěni sudbou,
otročící podivnostem,
hledající energii,
topící se v minulosti,
utopeni v budoucnosti,
tančící v náporu.
Uprchlící z přítomnosti.
Ztracené mládí
Muž, co stojí v pozadí,
smeká chlapci v popředí.
Ten chlapec, který tiše sní,
toho muže nevidí....
Na procházce
Mezi ztracenými hodinami
jsem kráčel a daroval tváře
výkřikům užasu.
Prstem jsem stvořil
tvou podobiznu
v hromádce popela.
A vzpomínal....
Na vibrující rty,
jejichž frekvence
pozvolna řídne,
až docela ustavá.
Na třpytící se slzy,
které se vracejí zpět
pod víčka.
Na nečekanou sílu,
jenž pomalu zvedá
třesoucí se dívčí dlaně
k mému obličeji....
A pak se naše pohledy setkají.
Jen na chvíli....
A na rozmoklé podzimní cestě
se mrazivá skutečnost zakousně do žeber....
Mrtvé dívce
V zajetí pravidelného dechu,
tam, za chvějícími se víčky,
existují světy....
Jsou tam města, vystavěná z písní.
Jsou tam pohoří kvílejících strun.
Jsou tam oči bez tváří a tváře bez očí.
Jsou tam také kosti těch, co milovali
a nebyli nikdy milováni.
Jsi tam ty a jsem tam já.
Každý sám...
Místnost
V toleranci k pavoučím koutům
vnímám lehkost přerodu.
Spojím slovo se zvukem.
Vzniklý obraz
pak smočím v lázni díků.
To vše v místnosti,
která je poctěna
a rozpíná se.
Potom se vše ponoří do tmy
a můj šepot klouže po stěnách.
Šeptáme si spolu.
Já a místnost.
Já a místnost.