Jak sem zavolal

To bylo tak-kámoš měl narozeniny kulatiny, tak jsme byli domluveni do hospody – celá stará parta, tak jako před lety na gymplu.Ted už se nám málokdy povede takhle se sejit (kromě nás co spolu hrajeme v kapele) – ale tuto sobotu to mělo být VELKÝ. Dorazil jsem jako poslední, páč sem musel vyvenčit psa, kterej si krásně hrál v nově napadeným sněhu a neměl jsem to srdce po pěti minutách ho tahat domů.

Dorazil jsem tam a nálada výborná, něco vypito, nikdo nechyběl – rozvíjí se to zdárně. Odnaproti od stolu se na mě culí Jana, s kterou jsem měl kdysi krátkej, ale dost hustej románek. Zasedl jsem a culil se na ni taky. Sluší ji to. Ale nic z toho holka nebude – svoje sme si užili, nevstoupíš dvakrát do stejné řeky, atd. blabla říkám si v duchu.  Něco jsme ještě popili a naraz Mara (oslavenec)-prý toto je poslední drink, dopijte a fofrem – venku čeká mikrobus a přemisťujeme se. Překvapení. Protesty. Nechuť odtrhnout se od chlastu. Nevěřili jsme- známe přece Marovi fórky. Začali padat veselé historky o tom kam jako bysme měli jet. Nicméně Mara nás vypral ven a tam fakt mikrobus. No abych to zkrátil – nasedáme a řítíme se nočním městem neznámo kam. Mara nám rozdává igelitky, v kterých jsou děsný masky – prý nasadit.

Dorazili jsme kamsi doprdele před sokolovnu, vylízáme a zjišťujeme, že je tam maškarák. Všude neskutečný ksichty (oceňujeme Trautenberka, kterej venku pokuřuje, tváří se přísně a náš příjezd komentuje slovy „himlhergot donevetr krucajs element kurva“). Tak se teda zapojíme a zábava rozhodne nevázne.

Zakupujeme chlast a roztáčíme tanečky-preferujeme ty divoký. Moje maska sexuálního úchyláka (hroznej ksicht s vyšpulenýma rtama do o do kterých mně furt někdo něco strká – v nejlepším případě cigáro - mě trochu obtěžuje, páč je mi velká). Občas stojíme bokem s klukama z kapely a kecáme co novýho v kapele. Jana se na mě furt culí – ale nic z toho holka nebude – svoje sme si uzili, nevstoupíš dvakrát do stejné řeky, atd. blabla, říkám si v duchu. Navíc tam má toho svýho nabíječa - no nějak se dvakrát k sobě teda ale nemají. Trautenberk vytáčí slušný krokový variace a lije si do chřtánu vajno přímo z flašky. Čas letí a lahve se prázdní.

Zakupujeme další lahve-teď preferujem ploužáky. Jana se furt po me čuči – chce se mnou tančit, ale dělám že jako nic, a roztáčím to se všeme vokolo. Nabiječ sedí v rohu a chlastá – žeby hádka? Moje maska se mi začíná docela líbit – zvlášť když holky hrají hru která mi do tý díry do o narve svůj jazyk.

Sme už dost jetí, ztratil jsem masku. Tancuju s Janou, která se mi z pod víček dívá hluboce do oči. Trautenberk to teď roztáčí z Ančí, na kterou je zezadu přilíplej hajnej. 

Abych to zkrátil – Jana se mi svěřuje že se právě rozešla se svým nabíječem, protože to fakt nemělo cenu, vůbec ji nerozuměl a už pár týdnů k němu nic necítí. Hladí mě, říká mi Robinku a vzpomíná jaký to bylo, když jsme byli spolu. Žeby se přece jenom dalo do jedné řeky…..ale ne. Nic. Budu tvrdej.

Zakupujeme další láhve? Beztak. Našel jsem svoji masku pod stolem – chrní na ní Trautenberk. Stojime bokem s Janou a plkáme vo klucích z kapely – jednoznačně z toho vycházím jako nejlepší člen – ohoho. Ale asi z toho holka nic nebude – nevstoupíš dvakrát……pak jsme se dost dlouho líbali.

Takže abych nenudil – potácíme se  do taxíku a přísaháme  si s Janou věčnou lásku - prý to dneska ještě s nabíječem definitivně dořeší a pak….už budem jenom my dva navždy. Sahá mě do rozkroku. Život je fakt nevyzpytatelnej – nikdy bych neřekl ze to můžeme dát zase dohromady- asi sem znovu zamilovanej.

Další den sem nebyl schopnej žádný akce, kromě venčení psa, kterej si krásně hrál v čerstvě napadaným sněhu ale už po pěti minutách ho ženu domů. Den nato k večeru sem byl sám a zastesklo se mně po Janě – vlastně jsem na ni myslel tak trochu celej den – zavolat, nezavolat? Nevstoupíš dvakrát do stejné řeky, atd. blabla říkám si v duchu – ale zase asi ji fakt miluju….

Takže vytáčím:

Halo-no nazdar Jani, co děláš? ……Neruším? Já na tebe celej den myslím……hele co kdybych za tebou přijel?…..aha, nejsi sama……..jo, vy jste se usmířili?………no jasně.

Život je fakt nevyzpytatelnej.

No nic, tak zase příště vzhůru na další akci, doufám že to bude VELKÝ.