Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePřed 6ti lety...
09. 03. 2005
1
0
1391
Autor
Jokh
Sedím, ležím, jím a spím.
Člověkem jsem?
nebo si vymýšlím.
Chci být větrem,
chci být vzduch.
Škoda, že nejsem lehký vánek,
jenž netíží nic.
Jsem smog,
jenž při zemi se plazí.
Jsem prázdnota,
naplněná sazí.
Má duše neví si rady,
zda žít
nebo životem SKONČIT,
končit...?
Co má mysl, to můj dar.
Nesnáší život,
bojí se SMRTI,
MILUJE,
MILUJE?
Koho a co uvnitř srdce zraňuje.
...no, vono to bejvá někdy tak, myslim, že když autor nemá co říct, neumí se vymáčknout a nevimcoeště, tak tam, do jeho textu, přímo organicky naskakujou chyby: tady šílený: smoK,vánek, jeNNž..., ale kdoví, co příště?