Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seSonet z nocí do Tvé mysli vkradených
09. 03. 2005
1
0
917
Autor
Jasmin_de_Paris
*Sonet z nocí do Tvé *mysli *vkradených
Noc rosí svůj dech na mých hvězdami politých zádech,
když se zrovna houpu na klíně pravého poledne.
A slunce své obočí jen pro Mě a pro Tebe významně či vášnivě
pozvedne, ale já to neuvidím - budu spát.
Létám si v hvězdných výšinách
a nemám křídla,
blouzním v letargii a ve Tvých snách
a plně se přitom soustředím.
Bláznem bez terapie jsem v hříšných hrách
a učencem sibyl bezpochyb,
prohrávám a přec Ti hrozí šach.
Piju slzy z Tvých očí,
když se zrovna raduješ a směješ...
Ty spi - já nemohu - příliš mě svým etosem hřeješ.
...mais oui....přemejšlim, jaký to je nechat se "hřát etosem"....ale nikdo nejsme bez chyby, žejo....
mais oui..."hřát etosem"?
Tahle věc mi připadá, jako když ji autorka předčítá stojíc na jedné noze (velmi vysoký podpatek), pak si přešlápne - a druhou nohou
( opět ostrý podp.) zavraždí myš, která chce proklouznout kolem....