Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seBARVY A OBDOBÍ
18. 03. 2005
0
0
803
Autor
aramid
BARVY A OBDOBÍ
Černou tečkou nad koženým brusem
Mezi kmeny se špatným vkusem
Napříč roztrženou hrubou nití šitou
Vysokým hlasem bílou mešitou
Zdlouhavým klekáním letního rána
Vzpomínce pobledlý a pole rozoraná
Prstem se zatočí a hned v dálce v pozoru
Dvě skalní znamení na tichém obzoru
Cihly a dřevo co časem se mění
Jak béžová doga když zuby cení
Krokem pak zahradou mezi stavení
Zelené stromy lidského mámení
Korunou rozbitou na malé kousky
Na nose pihy za pasem dva brousky
A s plechovou kosou na rameni
Jak hrst loňských ořechů na kameni
Kresby co šedou tuší mezi mraky
Povětří vítr oblohou barevné draky
Rukama napříč v podzemním chrámu
Zažloutlá svatební fotka zátiší v rámu
Spadané listí a trpkost podzimních dnů
Chuchvalce Babího léta v pavučině snů
Paprsky jak jehličí pod žlutým cedrem
Sklenice a kapka potu leskne se vedrem
Krákání a zpěv žab u kruhu z rybníka
Tři rudé prapory řev hledání viníka
V potoku mezitím nad lesem vláha
Rozsáhlou bažinou brodí se kráva
Toulavé pohyby krátí se s časem
Jezdci a jezdkyně padají na zem
S pokrokem na krku zduří se žláza
Vstříc zářivým úspěchům ať žije, sláva!
Černou tečkou nad koženým brusem
Mezi kmeny se špatným vkusem
Napříč roztrženou hrubou nití šitou
Vysokým hlasem bílou mešitou
Zdlouhavým klekáním letního rána
Vzpomínce pobledlý a pole rozoraná
Prstem se zatočí a hned v dálce v pozoru
Dvě skalní znamení na tichém obzoru
Cihly a dřevo co časem se mění
Jak béžová doga když zuby cení
Krokem pak zahradou mezi stavení
Zelené stromy lidského mámení
Korunou rozbitou na malé kousky
Na nose pihy za pasem dva brousky
A s plechovou kosou na rameni
Jak hrst loňských ořechů na kameni
Kresby co šedou tuší mezi mraky
Povětří vítr oblohou barevné draky
Rukama napříč v podzemním chrámu
Zažloutlá svatební fotka zátiší v rámu
Spadané listí a trpkost podzimních dnů
Chuchvalce Babího léta v pavučině snů
Paprsky jak jehličí pod žlutým cedrem
Sklenice a kapka potu leskne se vedrem
Krákání a zpěv žab u kruhu z rybníka
Tři rudé prapory řev hledání viníka
V potoku mezitím nad lesem vláha
Rozsáhlou bažinou brodí se kráva
Toulavé pohyby krátí se s časem
Jezdci a jezdkyně padají na zem
S pokrokem na krku zduří se žláza
Vstříc zářivým úspěchům ať žije, sláva!
Když si to člověk dočte až do konce, něco to v něm zanechá, ale to zanechá prakticky každý text, který si někdo přečte.
Vystihuje to život, rýmy občas neladí a může to na někoho zapůsobit jako procvičování slovní zásoby. Na druhou stranu to má cosi do sebe. Piš dál.
Díky. Původní záměr byl napsat něco surovýho a zároveň jemnýho..takový kompromis na vahách zakletý vázaným veršem, a to je vždycky trošku potíž..
Znám to velmi dobře. Nemusíš to přede mnou obhajovat. Musím se přiznat, že jsem už dlouho nic nenapsala. Pokud píšu, píšu pro určité lidi a těm to pak dám a oni ví, co od toho mají čekat a vždy to ohodnotí kladně, ale Písmák je od toho, aby na ten tvůj počin nahlédl někdo nestranně a upřímně řečeno: "I v tom může být někdy potíž." Přeju hezkou noc a plno inspirace :o)