Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

upíří polibek

20. 03. 2005
0
0
1758
Autor
Delph

mírné abstraktno...poprvé užité v mém díle dále se seznámíte asi s dalšíma podobně laděnýma...chyby? viz dílo včely ;o)

Samota tmou nejtemnější

Úsměv měsícem co ozáří tmu

Oči hloubky půlnoční oblohy plné hvězd

Pojímá tě žár, chlad a mámení

Tu obejmou tě ruce jenž tu nebyly

Jsou snad tvoje spasení?

 

Do objetí padáš jak do propasti vzdálené

Poslocháš zrychlený dech

Jak horký sráží se na kůži tvé chladivé

Měsíc jediným bodem je

A myšlenky tvé kolem něj víří

V okamžik kdy tvého krku

 Dotkly se rty upíří

 

Vzduch jak opiát

Nutí tě usínat

Se spalující touhou hledáš jeho rty

Které dotkly se tě snad už po stý

Jeho zuby po kůži ti kloužou prve

Než objeví se první kapka krve

Jak začne tě sát

TY   už budeš spát


Delph
09. 04. 2005
Dát tip
anien: děkuju i za tyhle milá slova a jsem rád, že jsou mé díla blízké i někomu jinému nežli mě, zahřeje to na srdci ps: děkuju za upozornění :o*

Delph
31. 03. 2005
Dát tip
anien: má to chladit..mělo bya to mrazit ale tak dobrej ještě nejsem...snad jednou...

Delph
29. 03. 2005
Dát tip
se docela divím že mi an tohle dílo nikdo nic neřek...no nic..

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru