Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seZase andělé...
26. 03. 2005
4
0
794
Autor
Jorg
Když dopraly košile andělů
usínaly po všech čertech
Sfoukli jsme ulice,
město zmuchlali tak, jak bylo
(a mohla to být i Florencie),
a pak jsme pili v zemi nikoho
Jenže ještě než ráno uhořelo
na hranici nelítostného dne,
(přišel totiž červenec a Bůh měl právě sílu)
začalo to všechno znovu
Zase odpouštěl a mstil se zároveň
Nechal nás oslepnout vším tím zlatem,
právě když věže vyrašily z pupku země
a ženy procházely kolem osvěžené peklem
Víme, že naše košile plápolaly na jejich prsou
(jen tak to mohlo znít)
Poznaly nás?
(křídla schovaná za holým zadkem?)
to je právě ten problém
vidíš tolik hvězd na nebi
šlápneš-li kamkoli
samá nova, bolid, rty a košilky
uvnitř zatím skví se báseň
jako slza . jako třáseň
jež tě nutí vodku, píwo, fernet dopít
a vzít blesku kopí
polehounku . polehounce
lomit slunce................................_:-)
Aššurballit
27. 03. 2005
Co máš proti brutálním symbolům? Jak můžou bejt symboly brutální, když to jsou jenom symboly?
Aššurballit
27. 03. 2005dead_and_gone
27. 03. 2005
máš tam docela hezké obrazy, ale dohromady mi to jaksi nic neříká..to bude tím ránem asi
Je v tom fantazie a způsob vyjádření mi sedí. Prostě se mi to líbí i když se jedná o hodně "volné verše" a nevím jestli je to ještě poezie. Ale vem to čert - všechno je nebo může být poezie. Stojí za přečtení. T*
masoi, maso, maso.-...super asociace, krásný přirovnání, jen víc takovejch básniček...a te´d mě nenapadá lepší přívlastek, ale je to vodvážný....tip, samo...