Posedlost

Otevřel oči. Protáhl se jako kočka. Pomalu si sedal a při tom spouštěl nohy na zem. Ještě když seděl na posteli, znenadání chytil mezi prsty cíp polštáře a nadzvedl jej. Spokojeně zamručel a spustil jej zpět. Je tam!
Pružně vyskočil z postele, popadl džíny, černé triko s velkými bílými písmeny: FBI. Natáhl si ponožky a na hlavu narazil pletenou hučku. Ledabyle si natáhl tmavou bundu.
Přiskočil ke dveřím. Přitiskl na ně ucho a chvilku nehnutě poslouchal život za dveřmi. Nic zvláštního nezaznamenal a tak chytl kliku a prudce otevřel. Vskočil do chodby, paže natažené před sebou, ruce semknuté. Jen ukazováčky trčely do prostoru před ním. „Prásk!“, zařval a řítil se chodbou ven.
Otevřel těžké dřevěné domovní dveře a vyskočil na ulici. Nohy široce od sebe, lehce pokrčené v kolenou. Paže natažené a ukazováčky opět namířené do prostoru. „prásk,prásk, prásk!“. Levou rukou vzal za límec bundy a zamumlal do něj: „Vzduch čistý, pokračuji dál Erbenovou ulicí“.
Svižně kráčel, ruce v kapsách, v očích ostražitý výraz. Jeho trhavé pohyby hlavou se nedaly přehlédnout. Tvářil se vážně,chvílemi až dost zamračeně.
Začal si pohvizdovat. Znenadání vymrštil pravou nohu před sebe, obě ruce současně vyrazily z kapes. Prudkým kopem převrátil odpadkový koš. Radostně zařval a atakoval další.
Rozhlédl se, zkontroloval střechy. Kdyby snad nějaký nehybný sniper sledoval jeho trasu.
Blížil se ke svému cíli. Bílá velká budova s mnoha okny. Když čekal na dveře, až konečně zaregistrují na jeho snahu vejít, podíval se nad sebe a přelétl očima nápis: Banka.
Konečně se dveře otevřely. Vstoupil do téměř poloprázdné haly, zkontroloval situaci. Ozbrojený hlídač na svém místě, pracovnice za okénky taktéž. Vybral si nejkratší frontu a postavil se do řady. Neustále těkal očima kolem sebe. Zvláštní pocit mu svíral hrdlo. Nedovedl si to vysvětlit.
Znenadání se mu do spánku zarývala chladná ocel. Něčí teplý dech se mu rozléval po krku.
Vzadu v hale kdosi zařval: „přepadení“ !!!
Pevně k sobě tiskl víčka očí a snažil se vzbudit. Nešlo to. Byl vzhůru.
V hlavě prázdno,pouze jediná myšlenka zůstala jak neonový nápis:
„přestanu se dívat na televizi“!!! …

---