schyzofrenní báseň o návštěvě Kaza a Všezkurvila

Na stěně hned pod zářivkou sešli se Kaz a Všezkurvil

pozoroval jsem je jen tak koutkem oka a dělal že je nevidim

mluvili o mě

věděli že je slišim ty NIČEMOVÉ!!!

a pak se to stalo

nevim přesně jak a co bylo to všechno tak moc rychlý

ale já za to nemoh!

Věděl jsem že mě chtěli vytočit ale tohle se stát nemělo!

nebo snad jo!!

možná to tak chtěli,ale neměl jsem je poslouchat

né že by to bolelo

snad je to tim jak jsem ještě rozčílenej

nohy jak z rosolu tak teď ležim bůh ví kde a nevim

ale neni to hezkej pocit cítit svou krev stékat po obličeji

krví slepené vlasy a v chodidlech střepy ze zářivky

alespoň že je tma a nemusim to viďet

alespoň že je tma.