Stair track

                                                       Stair Track

 

  -Kapitáne Pakarde, loď na pravoboku!

  -Špoku, co vy na to?; ozval se kapitán.

  -No já bych použil torpéda!; odpověděl Špok bez váhání.

  Cosi se odlepilo od lodi a náhle v prostoru létaly kusy kovu a roztrhaná těla, byl to strašlivý pohled, ale kapitán neměl čas věnovat se každé maličkosti, musel svou pozornost soustředit na řízení lodi své lodě. Entrprajz pokračovala ve své misi bez jakkýchkoli problémů, cesta byla volná a nikde nebylo vidět ani živáčka.

  To však rychle skončilo!

  -Kapitáne, další narušitel, je to válečná loď, chce se s námi spojit!

  -Na monitor!; zařval Pakard, ale nic se nestalo, jen jakýsi hlas řval.

  -Okamžitě zastavte nebo budeme muset použít násilí!; to byla jediná slova, která byla slyšet přes strašný hluk motoru.

  Pakard samozřejmě tyto slova ignoroval a řítil se vpřed.

  -Pokusíme se jim uniknout!; velel kapitán.

  Pozorovali pronásledovatele, byla to malá zelenobílá loď a Pakard si myslel, že oproti Entrprajz nemá ani tu nejmenší naději.

  Nepřátelé začali střílet.

  -Kapitáne! Zasáhli nás!

  -Hlaste škody!; hřmotil kaitán se známkami znepokojení.

  -Nic, co by nás mohlo ohrozit, kapitáne!; ozvalo se a kapitán Pakard byl rázem klidný a dál hnal loď kupředu, ale malá válečná loď byla kupodivu rychlejší a neustále po Entrprajz pálila.

  Kapitánovou krví koloval vztek, což značila krev v očích, ale ani náhodou Entrprajz nezpomalil.

  Palba byla téměř neomylná, ale zatím nezasáhla žádnou sekci, která by mohla posádce Entrprajz nějak vážněji uškodit.

  -Kapitáne! Kapitáne! Dostali jsme to!

  -A škody?! Hlaste škody!; rozčiloval se kapitán Pakard, div na svém křesle neskákal vzteky.

  -Kritické, kapitáne! Vynechává pohon.

  Opravdu byly kritické, Entrprajz rychle zpomalovala a válečná loď se náhle ocitla na přídi a mířila přímo na průzory můstku. Kapitán byl nucen otevřít přechodovou komoru.

  -Chlape! Jste hluchý nebo co?!; řval jeden z nepřátelských vojáků a mířil na Pakarda svou ruční zbraní.

  -Jak to se mnou u všech galaktických pajzlů mluvíte? Nevíte snad s kým mluvíte?! Tak to abych se vám představil!; rozčiloval se kapitán; Já jsem kapitán Pakard kapitán vesmírné lodi Entrprajz!

  -Kdože to jste?

  -Kapitán Pakard, vesmírná loď Entrprajz!

  Oba dva vojáci, kteří už stáli na můstku lodi se pustili do smíchu.

  -Špoku nechte ten frejzr!; rozkázal mu Pakard.

  Oba ozbrojenci se smíchem málem váleli na zemi, ale nakonec je smích přešel a přešli konečně ke své práci.

  -Takže vážený pane Pa...karde nebo jak jste to říkal, i kdyby jste byl matka Tereza, tak vás to neopravňuje hnát to s autobusem 170 v hodině...!! Projdete se po čáře...                        

---