Pampeliškovej

Od malíčků až po oční víčka voníš po pampeliškách

a do snů mi z nich vplétáš věnečky,

že chtěl bys něžnosti,

vyměnit si prstýnky

a sjednotit příjmení....

Nic se nemění.

Jen na krepovou kytku z pouti pomalu usedá prach

a já mám strach,

že ten z mých rtů neslíbáš,

pořád jen povídáš

a nic neděláš.

Jestli se nedočkám,

tak ti uteču.

Uchem jehly tiše se provleču

a ráno za svítání,

bez červenání,

vymněním pampelišky

za prachu slíbání....