Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seempty spaces
12. 04. 2005
0
0
508
Autor
petrolej
A opet proudi mym krevnim recistem ta prazdnota, pocit pouhe existence, samota, uzkost...
Rozleza se po celem tele, infiltruje, klade vajicka, dobiji jednu bunku za druhou...
Vleze do ni, uhnizdi se, vysaje ji, znici ji, roztrhne a zbude jen "nic"...
Jednu cast meho tela za druhou "plni" prazdnota, vylivam se, vyparuju se, vytekam...
Pak kdyz podivas se do mych oci... NE! Pak kdyz podivas se skrze me oci do me duse, neuvidis nic, nebudu tam, out of order, uz me nehledej, nicota je ted muj kamarad, odesel jsem s ni do hrejivosti vakua bez lasky a citu a tam uz svou pouhou existanci dobudu v bezstarostne spokojenosti.
Rozleza se po celem tele, infiltruje, klade vajicka, dobiji jednu bunku za druhou...
Vleze do ni, uhnizdi se, vysaje ji, znici ji, roztrhne a zbude jen "nic"...
Jednu cast meho tela za druhou "plni" prazdnota, vylivam se, vyparuju se, vytekam...
Pak kdyz podivas se do mych oci... NE! Pak kdyz podivas se skrze me oci do me duse, neuvidis nic, nebudu tam, out of order, uz me nehledej, nicota je ted muj kamarad, odesel jsem s ni do hrejivosti vakua bez lasky a citu a tam uz svou pouhou existanci dobudu v bezstarostne spokojenosti.