Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Prokletí

18. 04. 2005
0
0
677
Autor
P_I_T_A

V místnosti bylo ticho. Neproniknutelnou tmou zářila jako poslední naděje malá lampa. Tma a ticho vládlo celým domem. Náhodný divák by nezaznamenal pražádný pohyb. Zšeřelá místnost působila opuštěně. Avšak zdání tentokrát zklamalo. V majestátním křesle pod velkým vitrážovým  oknem seděla světlovlasá dívka a četla. Prostornou knihovnou se chvílemi neslo zašustění pergamenového listu.

Místnost byla se vkusem vybavena masivní knihovnou, nákladnými závěsy a efektní sbírkou středověkých zbraní. Kyvadlové hodiny právě odbily jedenáctou. Dívka zívla a protáhla své štíhlé tělo nedbale zahalené v dlouhé noční košili.

 

Zavětřil. Ten nezaměnitelný pach panenské krve ho magicky přitahoval. Napůl vlk napůl lidská bytost. Strávil už na tomto světě mnoho století. Vysloužil si už řadu jmen. Byl starý jako lidstvo samo. Jedno ho však nemohlo nikdy omrzet. Dnes v noci se znovu chystal zhluboka pít. Rozpohyboval své tělo a odrazil se k poslednímu skoku. Štíhlá vlčí silueta proletělo barevným sklem velkého okna.

 

Zvuk tříštícího skla zvedl křehkou blondýnku z masivního křesla. Ztuhlá hrůzou několik nekonečných okamžiků hleděla do krvelačných očí. Ve vteřině se napjal každý sval v těle a zvíře vyrazilo vpřed. Porazilo bezbrannou oběť oněmělou hrůzou na měkký koberec. Vyděšená dívka bojovala ze všech sil. Zrychlený dech jí rytmicky zvedal hrudník. Kochal se smrtelným děsem své oběti. Upřel pohled na dmoucí se ňadra. Z JEHO hrdla se vydralo temné zavrčení. Zabořil tesáky do bělostného hrdla. Oběť se však nehodlala tak snadno vzdát. S vypětím sil nahmatala vykládanou díku a bodala do útočníkova těla, zatímco ON pil její krev. Ucítil bolest. Zakňučel a stáhl ohon. Dívka zvedla zrak a pohlédla do očí svého vraha.
Ve zmučeném pohledu bylo něco lidského. ON, těžce zraněný nechal svou oběť osudu a vyskočil rozbitým oknem ven. Běžel do hlouby lesa.

Za úsvitu spěchal lesní pěšinou osamělý jezdec. V houštině nedaleko cesty něco uviděl. Přitáhl uzdu svého koně a spěchal k tomu místu. Při pohledu na jeho nález tuhla krev v žilách. V lesním porostu ležel zhrouceně muž se starožitnou dýkou v srdci…


angel1
20. 04. 2005
Dát tip
snažíš se o jakýsi archaický styl, tvá přirovnání trošku kulhají.Třeba si neumím představit tělo nedbale zahalené do dlouhé noční košile, taky věta zrychlený dech jí rytmicky zvedal hrudník se spíš hodí k popisu z posilovny nebo reportáže z erotických hrátek než k popisu smrtelného zápasu....atd a taky nějaká ta i-y,

P_I_T_A
20. 04. 2005
Dát tip
Ježiš tak to nečti!

angel1
20. 04. 2005
Dát tip
hele, dáváš to sem, aby si to lidi četli, ne? Dokonce stojíš o jakousi kritiku. Napsala jsem ti, co si myslím, jako vodítko, nad čím se zamyslet. Nemusíš s tím souhlasit a nemusíš se tím řídit. Tvoje věc. Dokonce se nemusíš nijak vyjadřovat. Ale napsat :tak to nečti, je dost hloupé ne? na to bych stejně hloupě mohla odpovědět-tak to sem nedávej.

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru