Lord Podpantoflák neboli samozvaný šlechtic Abak

 Lord Podpantoflák neboli samozvaný šlechtic Abak

Původ: neznámý druh hmyzu, pravděpodobně pavouka
Oblíbená gamesa: Vietcong
Oblíbená hláška*: Bang! Bang! (to promluvila pistole)
Celým jménem: viz výše

Jak je známo všem těm, kteří zahlédli jeho pro nedostatek lepších výrazů tvář bez masky, lord Abak přišel do redakce z říše hmyzu. Bylo od Mata nesporně velice hezké, že se rozhodl teplým místečkem v jinak bezvýznamné redakci zaměstnat místní variantu sloního muže. Ten se mu za to odvděčil tím, že ho seznámil s Augustem, tedy něčím, co bych vám, milí čtenáři, rozhodně nepřál.
Mezi těmito redaktory totiž panuje dlouholeté pevné přátelství narušované jen drobnými epizodkami, kdy se ti dva chtějí vzájemně zabít.

Abak má vůbec s Augustem mnoho společného. Oba v mládí velmi toužili po lásce a vyvíjeli v tomto směru značné snahy, které však byly vzhledem k tomu, že se na nich příroda velice nepěkně vyřádila, pochopitelně předem odsouzeny k zániku. Abak to vyřešil po svém. Zasvětil svůj život vojenství, kde se na takové detaily jako je počet očí či nohou nijak zvlášť nehledí. Mnoho lidí považuje válčení za přízemní zabíjení, ale Abak se v něm našel a stal se skutečným univerzálním vojákem. Na rozdíl od toho šaška Jean Clauda, který je v určitých kruzích znám spíše jako VámDám.

Do redakce AAAgames chtěl teď již samozvaný lord vstoupit v pravdě revolučním článkem Urob si svůj panzerfaust. Mat jej však uprosil, aby se ho vzdal výměnou za to, že pak mu již uveřejní všechno bez toho, aby to četl, což byla pro nebohého kuťáka nesporně úleva, protože některé Abakový příspěvky jsou fakt síla.

Co říci závěrem? Lord Abak projevuje okázalý nezájem o cokoliv, čemu nerozumí, což v podstatě zahrnuje celý okolní svět s výjimkou armády a moderního vojenství. Jeho osudem je být jediným a též být opomíjen. Byl jediným redaktorem rubriky Army, které se čtenáři vyhýbali jako čert kříži, a také Ondřej Sekora jej jaksi „opomněl“ zmínit jako jedinou faktickou opozici Ferdy Mravence. Z této doby jeho života pochází též jeho bojová píseň určená pro pochodující mužstvo:

Nejlepší je Abak, protože Abak vyhraje.
Pravdu má vždy Abak, i když jak bambus dutej je.
Nádherně zpívá, vždycky najde správný rým
a my s ním.
A proto štěstí mívá, kam se podívá,
A tak za sebou všichni blbci jdou
s ním polem minovým…
Bum…Au…Pochodem vchod!
„Veliteli, přišli sme o seržanta!“

Nejlepší je Abak!
jádídádí…Abak!
…atd. až do konce dvaatřicáté sloky.

Není vám ten text náhodou povědomý? Ano? Tak si zařvěte se mnou: Styď se ty bezpáteřní plagiátore Ferdo!!!!!!
Nebo s lordem Abakem: Chcípni (následuje: ratatatata…)!!!

To je vše k životu slavného armádního šílence
a skonu ještě slavnějšího mravence.
 

Když zemřel náš redakční pes, nabídl se Lord Abak, že bude plně zastupovat jeho funkci. Měl však dvě podmínky. První se týkala stravy, doslova řekl: "Hlídat budu jen za Pedigrie." Druhá podmínka byla natisknutí nové řady výstražných cedulek, které nám od té doby zkrášlují sídlo redakce (domek Pata a Mata). Pro představu uveřejníme tyto dvě výstrahy.

*Prakticky každá Abakova hláška je oblíbená, protože když on už něco plácne, tak to stojí zato.