Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seSvádějte mě dál
03. 05. 2005
2
0
1359
Autor
Pearlian
Silné obětí, touha, porozumění,
šum stoletého kamení...
Jednomu z vás:...Vždyť se mě bojíš
jako smrtky,co dělá na Tvé tváři,
vrásky,že? jak vroubky na oltáři.
Dva známí, přátelé, bratři,
škrábání na údě zkázy.
Svrab na nás na všechny,
stala jsem se troskou,
co teď leží na zemi.
Miluju vás oba,jinak.
Laská mě ta představa,
co kvoká...
a z vás dvou dělá soka..
Anima_Sola
01. 02. 2006
tak tohle už je jiná.... jelikož tuším...tak se mi to zdá velmi povedené...ach, ach, ach slečno... :(...(ten obrázek nevyjadřuje názor na toto dílo, ale na chování těch dvou...)