Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePoslouchej...
09. 12. 2000
0
0
576
Autor
Sarim
Zavři oči a vnímej,
co říkám:
Nevšímáš si mé bolesti
Nevšímáš si mých slz
Nevšímáš si krve na mých rukou
Vidíš své slunce a
ne mé mraky
Já nevidím slunce
Necítím teplo
V mé duši je pusto
Prší a blýská se v ní
Cítím jen studený dešť a přitom-
Klečím před svou vizí
Před vizí svého slunceundefined
No, mne to tedy oslovilo. Rozhodně ti musím vytknout nejasnost, která není odůvodněná úsilím o metaforu. Tvoje obraznost se zatím klube. Na druhé straně se dá zaposlouchat a odnést si představu tvé "vize slunce" Každý nějakou máme, těším se na tvoje další odhalování a vítej u nás :-)