Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Zklamání...

14. 05. 2005

987

Autor

motylek72

listopad 2004 mé smutné období....

Vlak se smutně rozjel,
čas do klusu se dává...
Osud se rozběhl a já ho nevnímám...
marně čekám u vchodu do metra,
v nádražním bufetu pak sama posedávám...

Posílám Ti pozdrav z dálky bláznivý
a můj stín o Tebe zakopává...
jsem tu sama, nad hlavou mraky šedivý
a bůh ví, co bude dál...

Já přesto věřím co v moudrých knihách bývá,
i v to, že naděje naposled umírá
a že se ten, kdo v duši spáleniště mívá,
ze svého popela probírá...

1 názor

BTF

12. 05. 2009

Dát tip

Polámaná křídla

motylek72

16. 05. 2005

Dát tip

děkuju Vám všem :-)

Jeheheman

15. 05. 2005

Dát tip

nikdo nedostane ani o ň víc, než je mu dopředu dáno. ó já jsem fatalista nad jiné, asi taky proto, že sem dostal pěkný chofno a líp se s tím tak vyrovnává:o)

DRAHT

15. 05. 2005

Dát tip

a že se ten, kdo v duši spáleniště mívá, ze svého popela probírá... Souznim. Moje duše je zrovna taky jedno veliké spáleniště. To je krásné přirovnání s tím spáleništěm. Tvoje veršíky mně vrátily trošičku naděje. Díky. TIP