Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seZklamání...
14. 05. 2005
3
1
975
Autor
motylek72
Vlak se smutně rozjel,
čas do klusu se dává...
Osud se rozběhl a já ho nevnímám...
marně čekám u vchodu do metra,
v nádražním bufetu pak sama posedávám...
Posílám Ti pozdrav z dálky bláznivý
a můj stín o Tebe zakopává...
jsem tu sama, nad hlavou mraky šedivý
a bůh ví, co bude dál...
Já přesto věřím co v moudrých knihách bývá,
i v to, že naděje naposled umírá
a že se ten, kdo v duši spáleniště mívá,
ze svého popela probírá...
čas do klusu se dává...
Osud se rozběhl a já ho nevnímám...
marně čekám u vchodu do metra,
v nádražním bufetu pak sama posedávám...
Posílám Ti pozdrav z dálky bláznivý
a můj stín o Tebe zakopává...
jsem tu sama, nad hlavou mraky šedivý
a bůh ví, co bude dál...
Já přesto věřím co v moudrých knihách bývá,
i v to, že naděje naposled umírá
a že se ten, kdo v duši spáleniště mívá,
ze svého popela probírá...
1 názor
nikdo nedostane ani o ň víc, než je mu dopředu dáno.
ó já jsem fatalista nad jiné, asi taky proto, že sem dostal pěkný chofno a líp se s tím tak vyrovnává:o)
a že se ten, kdo v duši spáleniště mívá,
ze svého popela probírá...
Souznim. Moje duše je zrovna taky jedno veliké spáleniště. To je krásné přirovnání s tím spáleništěm. Tvoje veršíky mně vrátily trošičku naděje. Díky. TIP
Připadá mi, že to naléhavě křičí.......
hledáš záchranný kruh...... tak mi to připadá.
a líbí*
Don´t_worry
14. 05. 2005
ale na druhou stranu ty moudré knihy nikdy nevyhodíme, protože když je nám nejhůř, tak k nim utečem před realitou