Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePřemýšlení o myšlení
15. 05. 2005
0
0
850
Autor
Flyík
Nedávno jsem četl zajímavý článek o představách prostoru, času a vědomí ve starověké Indii. Je zajímavé, co všechno Indové v minulosti věděli o světě a o vesmíru. Paradoxně se jednalo o pouhé představy, ale po přečtení jsem zjistil, že chápali více, než někdy chápe naše „vyspělá“ civilizace.
Věděli jste například, že mnoho Soudobých kvantových fyziků čerpalo z jejich představ? Tak například Princip nelokality. Teď to vypadá, že začne složitá přednáška z Matfyzu, ale nebojte se! To, o čem vám chci povědět, je to, co mi tento článek přinesl, a jak mě přiměl trošku se zastavit a zapřemýšlet o soudobém světě.
Ale přece jen stručně: Princip nelokality je v jistém smyslu holistickým principem, podle něhož vesmír je jediným celkem a všechno souvisí se vším. Svět nelze zkoumat po částech bez přihlédnutí k souvislostem s ostatními částmi. Pozorovatel je přitom integrální součástí pozorovaného světa. K této myšlence se tak trochu přikláním i já, a hned vysvětlím, proč.
Nejsem žádný fyzik, ale občas si pokládám myšlenku: Za předpokladu, že vesmír je skutečně nekonečný a nadále se rozpíná, pak tento fakt musí mít nějaký logický důvod. Jelikož o prázdninách pracuji v zoologické zahradě, mohu pozorovat a studovat různé živočišné druhy. Díky tomu vím i něco o evoluci, a vidím svět v širším světle. Nejenom fauna ale i flóra spolu úzce souvisí. Tam, kde se usídlí například hroch, žije spousta ryb, je zde bohaté množství řas a rostlin, protože hroch svým trusem, kterým si označuje teritorium, přispívá k dobrému prohnojení půdy. Vše do sebe tedy pěkně zapadá a má svůj řád.
Stejně tak v globálním pojetí musí mít řád celá Země a celá soustava. Myslím, že někdy nahlížíme na věci velmi subjektivně, proto nemůžeme pochopit, co je za naším chápáním. Indové si tuto věc museli pevně uvědomovat. Zahrnovali do svých představ čas, a jiné aspekty, kterým já říkám „čtvrtý rozměr.“ Průměrný člověk dnes myslí trojrozměrně, nezabývá se budoucností ani minulostí, snaží se přežít. Mohu to dokázat například na způsobu myšlení učení Vysoké školy ekonomické, kde studuji – v každém trochu ekonomickém předmětu, například v managementu, se vám snaží sdělit, že v dnešní moderní a urychlené době nemůžete přežít, pokud nebudete přizpůsobivší k okolí a nevyužívat agilní principy. Je to sice pravda, ale z hlediska teorie evoluce se člověk liší od zvířat tím, že myslí, umí se podívat do minulosti a budoucnosti a uvažuje nad ní. Pokud chcete přežít v byznysu, musíte sice také sledovat minulost a budoucnost, ale jen ve smyslu vzhledem k přítomnosti. Chci tím říct, že takový člověk těží maximum pro své přežití, ale neuvědomí si, co způsobí globálně do budoucna. Stejně tak jako zvíře se snaží přežít a zabezpečit potomstvo pro svou budoucnost. Zvíře na rozdíl od člověka není tolik inteligentní, takže si vezme jen to, co potřebuje, nic víc. Člověku byl od přírody a evolucí dán rozum, který má být podle mého názoru darem, nikoli zneužitím moci. Měli bychom s ním zacházet tak jako zvířata, tedy brát si díky němu jen to, co skutečně potřebujeme, nic víc.
Indové podobně jako jiné vyspělé civilizace (Inkové aj.) museli alespoň trochu tuto situaci chápat a nezasahovali do řádu, jen se jej snažili pochopit. V dnešní době se pokoušíme řád přetvářet, ale to se nikdy nemůže zdařit, jelikož, jak jsem již řekl, vše je součástí většího vesmírného řádu, tudíž vzhledem k naší malé mozkové vyspělosti nemůžeme takovýmto řádem pohnout, pakliže ho nepochopíme. Pochopením dospějeme k tomu, že se sami staneme řádem, a odtud vede jen jediná tautologická cesta: řád jako takový je řád, tudíž se nedá změnit, jen k němu spět. Takoví lidé jako Budha, Ježíš (ať už existovali nebo ne) nebo Einstein mysleli jinak než ostatní. Možná, kdyby všichni mysleli jako oni, svět by byl jiný. Snažíme se rychle někam dostat, předěláváme vše k našemu obrazu.
K harmonii a poznání může vést například tento návod: Stačí se na chvilku zastavit v parku, lehnout si do trávy a naslouchat čemukoliv: větru, šumu listí, ptactvu, kolemjdoucích…přejeďte rukou po trávě. Pokud se vám na ruku usadí mravenec, zavřete oči a nehýbejte se. Ucítíte, že po vás poleze. Nebude vás hryzat, štípat, proč by to dělal? Má to smysl? Ví, že to něco, co se zde objevilo, je součástí vyššího řádu a že jestliže to tu je, má to svůj smysl. Proto po vás chvilku bude šlapat, až se nakonec vrátí zpět do trávy. Někdo může namýtnout, že mravence takto myslet zkrátka nemůže. Ano, nemůže, přesto udělá, co jsem popsal. On myslet nemusí, stejně tak jako my nepotřebujeme víc jak dvě nohy. Nesnažte se tedy pochopit, jak mravence myslí, tak je to dáno a má to zřejmě být. Spíše se pokusme pochopit, proč to tak má být. Pokud chápete, co jsem řekl, jste na správné cestě ke čtyřrozměrnosti a pochopení řádu.
Věděli jste například, že mnoho Soudobých kvantových fyziků čerpalo z jejich představ? Tak například Princip nelokality. Teď to vypadá, že začne složitá přednáška z Matfyzu, ale nebojte se! To, o čem vám chci povědět, je to, co mi tento článek přinesl, a jak mě přiměl trošku se zastavit a zapřemýšlet o soudobém světě.
Ale přece jen stručně: Princip nelokality je v jistém smyslu holistickým principem, podle něhož vesmír je jediným celkem a všechno souvisí se vším. Svět nelze zkoumat po částech bez přihlédnutí k souvislostem s ostatními částmi. Pozorovatel je přitom integrální součástí pozorovaného světa. K této myšlence se tak trochu přikláním i já, a hned vysvětlím, proč.
Nejsem žádný fyzik, ale občas si pokládám myšlenku: Za předpokladu, že vesmír je skutečně nekonečný a nadále se rozpíná, pak tento fakt musí mít nějaký logický důvod. Jelikož o prázdninách pracuji v zoologické zahradě, mohu pozorovat a studovat různé živočišné druhy. Díky tomu vím i něco o evoluci, a vidím svět v širším světle. Nejenom fauna ale i flóra spolu úzce souvisí. Tam, kde se usídlí například hroch, žije spousta ryb, je zde bohaté množství řas a rostlin, protože hroch svým trusem, kterým si označuje teritorium, přispívá k dobrému prohnojení půdy. Vše do sebe tedy pěkně zapadá a má svůj řád.
Stejně tak v globálním pojetí musí mít řád celá Země a celá soustava. Myslím, že někdy nahlížíme na věci velmi subjektivně, proto nemůžeme pochopit, co je za naším chápáním. Indové si tuto věc museli pevně uvědomovat. Zahrnovali do svých představ čas, a jiné aspekty, kterým já říkám „čtvrtý rozměr.“ Průměrný člověk dnes myslí trojrozměrně, nezabývá se budoucností ani minulostí, snaží se přežít. Mohu to dokázat například na způsobu myšlení učení Vysoké školy ekonomické, kde studuji – v každém trochu ekonomickém předmětu, například v managementu, se vám snaží sdělit, že v dnešní moderní a urychlené době nemůžete přežít, pokud nebudete přizpůsobivší k okolí a nevyužívat agilní principy. Je to sice pravda, ale z hlediska teorie evoluce se člověk liší od zvířat tím, že myslí, umí se podívat do minulosti a budoucnosti a uvažuje nad ní. Pokud chcete přežít v byznysu, musíte sice také sledovat minulost a budoucnost, ale jen ve smyslu vzhledem k přítomnosti. Chci tím říct, že takový člověk těží maximum pro své přežití, ale neuvědomí si, co způsobí globálně do budoucna. Stejně tak jako zvíře se snaží přežít a zabezpečit potomstvo pro svou budoucnost. Zvíře na rozdíl od člověka není tolik inteligentní, takže si vezme jen to, co potřebuje, nic víc. Člověku byl od přírody a evolucí dán rozum, který má být podle mého názoru darem, nikoli zneužitím moci. Měli bychom s ním zacházet tak jako zvířata, tedy brát si díky němu jen to, co skutečně potřebujeme, nic víc.
Indové podobně jako jiné vyspělé civilizace (Inkové aj.) museli alespoň trochu tuto situaci chápat a nezasahovali do řádu, jen se jej snažili pochopit. V dnešní době se pokoušíme řád přetvářet, ale to se nikdy nemůže zdařit, jelikož, jak jsem již řekl, vše je součástí většího vesmírného řádu, tudíž vzhledem k naší malé mozkové vyspělosti nemůžeme takovýmto řádem pohnout, pakliže ho nepochopíme. Pochopením dospějeme k tomu, že se sami staneme řádem, a odtud vede jen jediná tautologická cesta: řád jako takový je řád, tudíž se nedá změnit, jen k němu spět. Takoví lidé jako Budha, Ježíš (ať už existovali nebo ne) nebo Einstein mysleli jinak než ostatní. Možná, kdyby všichni mysleli jako oni, svět by byl jiný. Snažíme se rychle někam dostat, předěláváme vše k našemu obrazu.
K harmonii a poznání může vést například tento návod: Stačí se na chvilku zastavit v parku, lehnout si do trávy a naslouchat čemukoliv: větru, šumu listí, ptactvu, kolemjdoucích…přejeďte rukou po trávě. Pokud se vám na ruku usadí mravenec, zavřete oči a nehýbejte se. Ucítíte, že po vás poleze. Nebude vás hryzat, štípat, proč by to dělal? Má to smysl? Ví, že to něco, co se zde objevilo, je součástí vyššího řádu a že jestliže to tu je, má to svůj smysl. Proto po vás chvilku bude šlapat, až se nakonec vrátí zpět do trávy. Někdo může namýtnout, že mravence takto myslet zkrátka nemůže. Ano, nemůže, přesto udělá, co jsem popsal. On myslet nemusí, stejně tak jako my nepotřebujeme víc jak dvě nohy. Nesnažte se tedy pochopit, jak mravence myslí, tak je to dáno a má to zřejmě být. Spíše se pokusme pochopit, proč to tak má být. Pokud chápete, co jsem řekl, jste na správné cestě ke čtyřrozměrnosti a pochopení řádu.
Svět je obecně zaostalý, když si vezmete, co uměli staré civilizace (Pitvy a jiné chytrosti v lékařství, fyzika, matematika, ...) tak jsme se to učili všechno znova - první operace a pitvy až ve dvacátém století, tedy víc jak o dva tisíce let později. Každý chce zapomenou na minulost, protože ta už byla a myslí si že už není potřeba.. Právě proto že byla a že na nás působila a všechno se překlenuje dál, tak bychom se na ni měli obracet a brát si z ní zkušenosti. Ať už je to Sokrates, Cicero, Einstein nebo Hitler... Každý z nich myslel na to co bylo, ale zase docela málo do budoucna, netušili co by kdyby.. Budoucnost si tvoříme nyní, minulost je to, co si tvoříme nyní..A žijeme v tom, co si nyní tvoříme. Když se zamyslíme nad tím co tvoříme a jaké to může mít následky, pak se může něco ovlivnit.. Ale bezhlavě tvořit jako každý dosud, pak svět do několika staletí zanikne... Ne svět, ale lidstvo tak, jak ho známe
Víc takových lidí by to chtělo:-) Nejhorší je, že si spousta lidí takovéhle věci uvědomí, ale už pro to nic nedělá...zkrátka, jen nad tím mávnou rukou, řeknou "ano to je pravda" ato je celé. Tím nechci říct, že to jsi ty! :-)
Jo jo, děkuji, jsi na správné cestě, budeš-li si tohle uvědomovat:-) Flyík.
Líbí se mi na tom to, že mluvíš o soustavné snaze pochopit. Nic by v nás nemělo ustrnout v představě, že je zkrátka pochopeno.