Třeba mi dneska ráno přijde poštou balík

Třeba mi dneska ráno přijde poštou balík

A bude v něm zrcadlo...

To, které si mi poslal už před třemi týdny

Rozbalím ho a budu dlouho váhat, než  do něj pohlédnu.

Budu se bát, že namísto sebe uvidím Jí.

Tu, kterou sis stvořil,…  s kterou sis myslel, že budeš šťastný….

…a na konci nebyls..

Byla by náhoda, kdyby ten balík došel zrovna dneska ráno

Moje zrcadlo je totiž od pátku 13tého rozbité.

Zbylo mi z něj jen pár různých kousků ostrých tvarů.

Beru je do ruky opatrně, bylo by  snadné pořezat se…

Vidím v nich čerstvý odraz mě, sebe sama

Už nevidím tu, co má strach, co si o ní myslí druzí

Tu, co se bojí aniž má důvod….

Jednoduše tu, která raději věří  než přemýšlí…

Třeba dneska ráno někdo opravdu zazvoní na zvonek

Bude mi chtít předat tvoji poštovní zásilku s nápisem POZOR SKLO!

A já zjistím, že už na ní vlastně nečekám…

Budu se proto tvářit že Tě neznám a že se doručovatel spletl.

Nechci mít tvoje zrcadlo a tvoje odrazy.

To, čemu už i Ty sám nevěříš….