Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seVzkaz
18. 05. 2005
2
0
717
Autor
Mončičák
Asi uz ani neumim psat. Ale dokud chci neco rict, tak musim.
myšlenek a slibů
smutek byl jak chleba
pár let zpátky
(nejkrásnější léta)
Teď už bych mohla mít děti
kdybys chtěl bejt jejich táta
mohla bych...
ale když já teď musím hlavně
za všechno co bylo
děkovat
to Jezuita: ale když já teď musím hlavně
za všechno co bylo
děkovat
..tohle tak bývá
Skládání účtů...Je to smutné, ale dobře, ne cukerínově. Možná trochu až moc prozaické formou (napiš to jako blok textu a je to próza-miniatura). Ale měla jsem se k čemu vztáhnout.