Trápení

Proč stále musím  čekat na Tvou odpověď,

a přitom se tvářit že na ni nečekám?

Mé Trápení je jak neukončená výpověď

a Ty jsi jediný, který ukončit ji může.

Má touha po Tvých polibcích je den ode dne větší,

však mezi našimi rty vzdálenost je čím dál tím delší.

Nechci Ti něco vyčítat, či Tě soužit,

totiž čekám jen na Tvé rozhodnutí,

abych své Trápení směla ukončit.

Připadám si jako na dně rybníka, který mi vzduchu nedopřává

a jen Ty si jediná záchrana abych neskončila jako mořská panna.

Uzamčená pod hladinou jezerea či moře a čekat až se někdo slituje

a pomocnou ruku podá mi a řekně že mě miluje.

Mě stačilo by jen jedno slovo které by řeklo vše,

to které by mi povědělo že vše dopadne dobře.

Ať už s Tebou nebo bez, chci žít poklidně,

a ne čekat až se rouhoupeš a řekneš nechci tě či zůstaň vedle mě.