Roční období

Roční období

 

 

 

Jaro

Poblouzněná sladkost čekání se změnila v apatii.

Pomalu sleduji svěžest jara.

Radost z pučících stromů a tepla, z úsměvů dětí a z nového začátku.

Vdechuji syrový vzduch, prosycený vůní země.

Jako bych cítila každým kouskem těla tu všeobecnou

dychtivost a rozjitřené smysly.

Unaveně sklopím oči k zemi a ptám se sama sebe:

"Proč? Proč vlastně?"

 

 

Léto

Zacloním si rukou přimhouřené oči a pozoruji

jak se horký vzduch tetelí v dálce.

Kolem poletuje prach ze sušícího se sena, jinak se nepohne nic.

Všichni už se horkého léta dávno nabažili.

Sedím na hrázi rybníka pod starou lípou,

skrytá před spalujícími paprsky slunce.

Do zad mě tlačí kůra.

Ráchám si nohy a házím do vody malé kamínky.

A hlavou mi víří milion myšlenek.

Voda je příjemně teplá.

Představuji si, jak mě vezme do náruče,

obejme mě, pohltí mě, vezme mě tam dolů k sobě.

K sobě do bezpečí.

 

 

Podzim

Uvědomuji si svou vlastní ubohost a nicotnost.

Ubohost života.

Stojím, vítr fouká a mně padají jabloňové listy do vlasů.

Stojím, dívám se, jak kapky deště za mě

smývají mé já,

poslouchám ubohost života a najednou vím,

že musím už brzo zemřít.

 

 

Zima

Ležím až po uši přikrytá pod peřinou

a dívám se při tom oknem ven, jak zima provádí svoje studené rejdy.

Oči se mi zavírají.

Ale já se snažím neupadnout do stínů noci.

Chci cítit jak žiju, chci cítit život.

Stejně jako zima chce, aby zhasnul

jako když nasliněnými prsty

zamáčneš plamínek svíčky.

 

 

---