Summoner

Postava pochmurná se k hřbitovu blíží,

jenom černá tma jí její cestu kříží.

Oděna v plášti nesla si jen hůl

a do prvního hrobu vrazila dlouhý kůl.

Zabořil se do starého mrtvého masa,

na stromě se objevil kousek lasa.

Bylo cítit tolik zlosti,

když všechny na hřbitově pohnuli se kosti.

Najednou se na stromě celej oběšenec kymácel

a čerstvej vzduch se ze hřbitova rychle vytrácel.

Ze země se rvali nemrtvé bytosti,

které byli hodni jedine lítosti.

Summoner byl stále přítomen,

když bestie přecházeli hřbitovem.

Během chvíle všechno zmizelo,

jenom malé zvíře to všechno vidělo.

Malá hezká černá kočka!

No i ta navždy zavřela svá očka...