...leden...

Leden ve smrtelných křečích úpí

zimá ale neúprosná je

Země pokrytá je ledem,

srdce tluče jen z posledních sil

uškrcené plíce dýchaj přemrzlý vzduch,

a žaludek už nemá co jíst.

Voda kolem ledvin plující se náhle mění v led.

A ledviny to tíží...

Země čeká,až konečně vydechne naposled....

srdce se zpomaluje,

A země lápá vzduch

krev chce ven!

Tepny led přeřezal,

přání je splněno

nohy se bortí a země padá,padá...

do svých snů.

Mozek náhle přestává pracovat 

 a rostou růže ,tulipány 

Však v hrozné zimě náhle umíraj

tolik zmařených životů....jak smutné.

Země z posledních sil zvedne svaly

a ty okamžitě praskájí.

Oči se zemi zatmívaj a ztrácí vědomí,

klesá níž,níž a niž.

Poslední vzdech náhle vyjde z hrdla

 a konec už konečně přichází.....