Vina

Má vina...ta slova mi znějí v uších.

Má vina. Démon našeptávající mi do uší sladká slůvka mě celou dobu naháněl až sem!
Cíleně.
Určoval mé pády a vzestupy.
Jeho líbivé iluze mi naleptávaly duši i vůli.
Nadějemi mi zatemnil mysl a zbavil mě racionality.
Úlisný a mírný ke mě, tvrdý k ostatním.

Byl jsem tak slepý.

Zlehčoval pravdu pokaždé když byla příliš tvrdá.
Dával mi naději, podával mi ruku a pomáhal mi po každém otřesu znovu povstat.

Platil těžkými ranami a já ho miloval.
Byl mým andělem.
Padlým.

Démoni nic nedělají zadarmo.
Ani když jsou v nás.

Dosáhl čeho chtěl.

Žádné další iluze.
Žádné záchrany a útěky.
Tvrdá pravda, ze které nyní čerpá sílu.
Čerpá ji ze mě.

Nemělo by mě to bolet, ale je to tak...

pravda bolí.

Pravda je tím nejcennějším a nejvzácnějším.
Také ale tím nejsmrtelnějším jedem.

Sám jsem to očekával, ale je jiné tušit
a vědět...
Nemám cíl, ale mám novou cestu a mám sílu..
Byla to má vina. Nechal jsem se zaslepit...

Je jen jedna cesta...
Uvědomit si, že já jsem sám jsem svým démonem.

---