V kleci

 Lucka bloudila ulicemi. Nocí se rozlehlo odbíjení hodin. Půl jedenácté. "To abych šla spát." zabručela si. Lehla si do úzké uličky a před spaním přemýšlela o tom, co se jí přihodilo.

 Žila jen s mámou. Táta jí nechtěl a ani neplatil alimenty. Ve škole jí to šlo dobře a kamarády měla kolem sebe hodně. A pak potkala JEHO. Na diskotéce. Připadal jí zábavný. Chodila tam každý den. A ON tam byl. "Je úžasný!" prozrazovala kamarádkám. "Kdo?" ptaly se. "No on!" viděla, že nedávaly pozor. "On s velkým o?" zasmály se. Najednou byly proti ní. Už se s ní nebavily. Svěřila se s tím svému klukovi. ON jí utěšoval a pak jí přinesl prášek se sklenicí vody. Prý ji to uklidní. A pak do toho spadla. Žádný prášek, ale droga! Začala je brát. Přešla na injekce. Holky se dozvěděly, že bere drogy. Když jednou přišla k NĚMU, byly tam. Na zemi a na pohovce se válely injekční stříkačky. Utekla. Utekla od mámy, která se po dalším rozchodu opila. Utekla od NĚHO, utekla od školy. Ale neutekla tomu, co následovalo. Chtěla přestat, už nebrala drogy. Bohužel jí bylo špatně a nevydržela to. Za poslední peníze si koupila perník. Prodala do bazaru mobil, hodinky, oblečení... Nakonec začala krást v obchodě. Připadala si jako v kleci.

 Klepala se zimou. Nevěděla, jak dlouho to vydrží. Zvedla se a šla jinam. Někde muselo být tepleji. Usnula u benzínky. Ráno si všimla, že si v uličce nechala batoh. Rychle tam běžela. Měla tam dávku. Zastavila se. U uličky stáli lidé a policie. Protlačila se zástupem blíž. Vykřikla. Viděla sebe, jak tam leží. Měla podříznuté hrdlo a batoh vedle ní byl vysypaný. Běžela k NĚMU. "Jsem duch. Jsem mrtvá!" naříkala. Nazazvonila. Prošla dveřma a ztuhla. Seděl tam a utěšoval její bývalou nejlepší kamarádku. "Holky mě nenávidí!" vzlykala. Podal jí prášek. Lucka šla do kuchyně. Vždycky jí bylo v kuchyni líp. Náhle se něco zalesklo ve dřezu. Byl tam nůž. Nůž s její krví...