Pod vlivem...

Zas alkohol zastínil mou mysl,
můj život zas má na chvíli smysl.
Avšak pouze instinkty základní ovládají mou hlavu,
už zas v tý depresi plavu.
Alkoholová promile pomáhají jen chvíli,
nevím,zda můj život nespěje již k cíli.
Pravou lásku nepoznanou,
pravý život odhrnuji stranou.
Já už pouze ve snech žiju,
slzami z beznaděje si ruce myju.
Nevím,co počít si mám dál,
připadá mi,že na Zemi zůstal jsem jen sám.
Možná,snad,náhodou připluje ke mně někdo tím vakuem,
připluje ke mně se záchraným člunem.
Ale naděje je to pouze mizivá,
samotou samou je mi již zima.
Sám v sobě již se nevyznám,
Když někdo přiblíží se ke mně,já najevo mu dám,
že nevítaný host je v mé samotě,
mě snad nezáleží ani na hmotě.
Kdyby všechny věci z papíru byly,
buď by shořely,nebo by vedle mě bez povšimnutí žily.
Toť pravda je o mě v tuto chvíli,
vždyť ve víně je pravda a nyní víno ve mně kvílí.
<{html>

---