Krajina Melancholie

Syčící had se pomalu plazí,

trnitý keř zabírá svit.

Duha se mísí s měsícem

a slunce ustupuje do pozadí.

Tisová kůra padá na dno moře,

křičící sokol pluje mraky.

Tempera mísí se s hudbou

a tvář na obrazu syčí.

Odraz veršů v modrozelených očích,

zapomenutý strom ležící v chrámu,

šustící jehličí ve fialovém světle,

tmavě rudá lebka padající roklí.

Rudé okvětní plátky křičí tmou,

barevný smrk vězí v kráse marnosti.

Fialová pláň v odlesku hvězd

a vlhký vzduch v šepotu stromů.

Jednorožcův roh ležící v trávě,

hopsající běláskův stín,

vodní hladina se září blesků

a stříbřitý smrk politý krví.

Červené rty a vůně levandule,

muzika znějící z orchidejí,

trosky hradu v odlesku křížů.

Křišťálový pohár s mramorem.

Pomalé tóny kostelních zvonů,

mrtvý vítr dující po hřbitově.

Smrt si pomalu bere smrtelníka

a mrtvá hladina moře.

Černý sníh padá na zvadlé květy

a zraněná zvěř umírá v trní.

Krev se rozlévá slunečním svitem.

Krev se rozlévá slunečním svitem.

Krev se rozlévá slunečním svitem.

Memento mori.