Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePles mrtvých
08. 06. 2005
0
0
709
Autor
Minttu
smyj se,
změn se,
nemohla bys být dost dobrá,
tak se dívej,
jak vypadají ostatní,
je ti z toho nevolno,
neboj,
mě taky,
zvykej si.
Vem si černé šaty uspěchu,
dýchá se ti skvěle,
o pár kilo lehčí,
tak je to správně,
až se budeš dusit,
klid,
jen at to nikdo nevidí.
Tvá chůze,
jak se odvažuješ?
není ladná,
ne dost,
ne podle bontonu,
vem si střevíce šité z bolesti,
směle tanči,
až ti budou krvácet nohy,
spust si sukni,
směj se,
jako vždycky.
Jak myslíš?
O čem uvažuješ?
Ne pochop,
to nesmíš,
poslouchej co říká elita,
pak se vyjádři,
mile lehce,
vlastní názory,
co říkají ostatní.
Nelíbí se ti to?
Chceš křičet?
Uklidni se,
jen klid,
máš vše pod kontrolou,
hlavně to všm řekni,
až budeš chtít plakat,
nesmíš,
tvůj život je dokalý!
Chceš lásku?
Máš jí,
všichni tě obdivují,
pro tu dokonalost,
co ještě chceš?
Víc?
Tak to přání polkni,
co je víc,
než celý život tančit na plese mrtvých?
Cítíš zlo,
že ty tváře nedýchají,
to je přeci normální,
že nemají srdce,
že necítí,
jdou si za svým,
s usměvěm,
to je přirozené,
lidské,
nechceš to?
Tak vypadni,
budeš na kraji společnosti,
těch vážených,
budeš se plazit v bahně,
budou tě topit ve vlastních slzách,
ale budou zabíjet tebe,
ne masku.
Je poslední chvíle,
co si vybereš?
Jakou chceš hrát roli?
Na plese mrtvých...