Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seVÝSADEK-27
21. 05. 2007
0
0
2063
Autor
fungus2
ČÁST DVACÁTÁ SEDMÁ
Zámkem se neustále rozléhala střelba. Major Marcel Degail vystřílel zbytek nábojů ze zásobníku a poté rychle vysunul ze samopalu prázdný zásobník.
„Sakra. Mám poslední dva plný zásobníky!“ řekl Jeanu Anyzovi, který zpoza rohu pálil na opačnou stranu chodby.
„Jsme na tom pane majore stejně,“ pronesl Anyz.
„Musíme rychle zpátky do sklepa. Za pár minut vybouchnou ty nálože!“
„Jen jestli už všude dole nejsou Němčouři.“
„Seběhněte rychle do sklepa. Poběžím hned za váma!“
Anyz se okamžitě v podřepu otočil směrem ke schodišti, načež se přikrčeně rozeběhl. Zároveň zasunul do samopalu plný zásobník a o chvíli později sbíhal točité schody. Těsně před koncem schodiště se přitiskl k chladné kamenné zdi, aby se zpoza ní zadíval na spoře osvětlené sklepení.
Anyz se okamžitě v podřepu otočil směrem ke schodišti, načež se přikrčeně rozeběhl. Zároveň zasunul do samopalu plný zásobník a o chvíli později sbíhal točité schody. Těsně před koncem schodiště se přitiskl k chladné kamenné zdi, aby se zpoza ní zadíval na spoře osvětlené sklepení.
Ve stejnou chvíli na podlaze ležící seržant Jacgues Beraud střílel přes mrtvého Alaina Martella na německé vojáky. Ti vbíhali do sklepa po schodech, načež hned první dva Němci se za výkřiku zhroutili. Další okamžitě začali pálit, ale ve stejný okamžik se zpoza rohu zdi vyklonil i Anyz a stiskl dlouze spoušť. Sklepním prostorem se rozlehla intenzivní střelba ze samopalů, po jejímž skončení zůstaly přes schodištěm i na něm mrtvá těla vojáku. To už Anyz rychlými přískoky běžel k ležícímu seržantovi a zároveň vsunul do samopalu poslední zásobník. Poté se sklonil nad seržantem a v tlumeném světle uviděl zakrvácenou tvář i hruď.
„Krucinál!“ procedil mezi zuby a současně zaslechl dále ve sklepení několik výstřelů. Zadíval se tím směrem, přičemž rozpoznal siluety běžících postav. Vytušil, že to jsou Němci, kteří přemohli ostatní výsadkáře i odbojáře. Rychle proto oběma mrtvým výsadkářům vzal z brašen plné zásobníky a pak se při zdi co nejvíce přikrčen rozeběhl na konec sklepa. Zároveň postřehl, jak se u schodiště, z něhož předtím seběhl, objevila osamocená postava, což byl major.
„Všichni jsou pane majore asi mrtvý. A běžej jsem Němčouři!“ sdělil Degailu.
„Za chvíli sem seběhnou i ti co jsou nahoře. Rychle k tomu závalu. Za pět minut do tady vybuchne!“ řekl major a oba se přikrčeně rozeběhli ke zdi, v niž byl vchod do podzemní chodby. Přitom Anyz dal Degailu dva zásobníky, načež se ve sklepení ozval dupot německých vojáků. Oba se pohotově těsně před vchodem ze sklepení vrhli na podlahu. Velmi dobře viděli tmavé siluety postav, načež oba stiskli spouště. Sklepem se znovu rozlehla střelba a zasažení Němci se za výkřiků hroutili na podlahu, aby poté oba výsadkáři za stálého pálení vběhli na začátek chodby.
Na tom závalu jsou umístěný taky nálože. Nastavte jejich vodpal na minutu!“ vykřikl major, když dosáhli závalu. Anyz hned rozsvítil malou baterku, která vyzařovala tlumené světlo a co nejrychleji vlezl k náložím. Degail zalehl na vrchu závalu a zalícil na vchod. Do něho vbíhali vojáci a dva hned delší dávkou zasáhl.
„Hotovo!“ vyhrkl Anyz a na závalu se převalil k majorovi. Oba pak několik vteřin pálili, načež se rozeběhli tmavou chodbou co nejrychleji od závalu pryč. Mezitím Němci doběhli k němu a počali na něho lézt. Potom začali vztekle z něho stříleli do tmy před sebou a vůbec neměli tušení o náložích.
„Každou vteřinou to musí vybouchnout!“ řekl Anyz a vzápětí se ozval mohutný výbuch, který otřásl chodbou. Oba se vrhli na zem, načež se na ně sesypalo velké množství hlíny. O dvě minuty později zazněly velké detonace i podzemím zámku a to se okamžitě začalo hroutit.
KONEC DVACÁTÉ SEDMÉ ČÁSTI