Smrtelná náhoda

 Tomáš zastavil. "Zase červená." zasmál se Karel. "Dobře, tak holt dneska neprojedeme na zelenou." dal Tomáš Karlovi stovku. Karel si jí dal do kapsy. "A co Lucka?" zeptal se Karel. Tomáš se usmál. "Zítra se zase uvidíme. Chce mi představit svoji sestru. Rodiče ale ne. Zřejmě bodou ten typ, co chtějí dceru prodat bohatému." vysvětlil Karlovi. "Máš tam zelenou!" upozornil ho Karel.

 Stála u kraje. Hnusný svět! Dole projížděla auta. Skočit z mostu. Praštěný nápad! Měla závrať. Zhluboka se nadechla a přelezla zábradlí. "Promiň." zašeptala. Skočila.

 Tomáš dupl na brzdu. Bylo pozdě. Na přední sklo mu dopadla dívka. "Kruci!" vykřikl Karel a vylezl z auta. "Lucko!" vyděšeně vykřikl Tomáš. Tvář byla trochu poškrábaná od střepů. Byla to ona. Lucka.

 Nemohl tomu uvěřit. Seděl zničeně na gauči a vzpomínal na Lucku. "Ne, to není pravda!" vykřikl. Na stole ležel její mobil. "Lucko." zašeptal. Po šesti letech zase brečel. Vzal mobil jemně do ruky. "Proč Luci? Proč?" díval se na mobil. Pomalu se zvedl. Oči měl zamlžené. Vyšel z bytu.

 Karel zvedl mobil. Volala jeho sestra Veronika. "Ahoj Rono, už to víš? Lucka se zabila." řekl jí. "O tom chci mluvit. Tomáš skočil z mostu!" řekla Veronika. Karel něco řekl do mobilu a jel za Veronikou. Jeho kamarád je... To snad ne. "Neměl jsem ho nechávat samotného." řekl. Veronika se na něj podívala. "To není tvoje vina." řekla. Dorazili k mostu. Kolem byli lidé. "Tome!" zakřičel Karel. Ležel na zemi. V ruce měl Lucky mobil. Náhle zablikal. Přišla zpráva. Veronika se sklonila k mobilu a podívala se na SMSku. Ahoj Jani, prijde muj kluk. Jeste nevi, ze jsme dvojcata. Priprav tu tvoji specialitu. Prijedu za hodinku. Lucka :)