Je to hnusná práce, ale někdo ji dělat musí.

Jo, jasně, je to posraná práce, nechat se pořád zabíjet.

A taky je to trochu potupný – pro chlapa – když má bejt pořád tím, kdo prohrává.

Jenomže já fakt nemoh sehnat jinej džob, tak jsem vzal aspoň tohle.

Dělám teď teroristu v akční střílečce Soldier of fortune.

Jsem úplně ten první, co se objeví hned po startu, ten, kterýho Hlavní Hrdina okamžitě odpráskne.

Ale nemyslete si, já zase nejsem takovej trotl, abych nedokázal zacházet s bouchačkou, jenže smlouvu už mám takovou. Buďto mám v zásobníku málo nábojů, nebo blbě mířím, nebo s bouchačkou jen tak trapně mávám a hulákám nějaký výhrůžky. Nic víc dělat nemůžu, takže je jasný, že mě během krátkýho okamžiku sejme i ten nejblbější Hlavní Hrdina. A to mi věřte, že kolikrát přijde opravdovej natvrdlík, kterej jen kouká a promenuje se sem a tam. Já na něj ječím, pak i střílím, ale trefit se stejně nikdy nesmím. Takže mě nakonec pokaždý odkrágluje i ten největší trumpeta.

Okej, máte pravdu, že je to fakt pitomá práce, ale na druhou stranu je to celkem slušně placený. Milionkrát už mě zabili, trochu to teda bolí, to nepopírám a taky je to občas surový a hnusný, zvlášť, když přijde nějakej hodně ujetej Hlavní Hrdina, odpráskne mě a pak ještě mý mrtvý tělo rozstřílí brokovnicí na maděru, ale co mám sakra dělat? Tohle byla jediná fuška, co sem sehnal.

A kromě toho sem moh dopadnout ještě hůř. Soused dělá vědce v Half-lifu a v jednom kuse mu vysává mozek nějakej mimozemskej zombie. A švagr nesehnal nic lepšího, než že dělá toho polomrtvýho chlápka, co do něj pouští elektrický výboje ten šílenej nacistickej vědec v Return to Castle Wolfenstein. A to si prosím vydělá o dost míň, než já!

Sakra, už slyším nahoře policejní houkačky, za chvíli tady mám Hlavního Hrdinu. Budu se muset připravit…

Něco vám ale ještě řeknu, možná, že jsou to jen takový povídačky, ale kamarád, co dělá na dvojce, mi říkal, že je všechno jinak. Prej, že vůbec nejsme živý bytosti, že nejsme lidi, jen nějaký virtuální přeludy. Že prej to, co tady zažíváme někdo sleduje na monitoru počítače a pohybem myši určuje, co budeme dělat. A ty bytosti, který nás ovládaj, nás prej stvořili víte proč?

Prej pro zábavu!

To je ale blbost, řeknu vám. Tak já nejsem skutečnej, jo? Já asi nežiju a moje stará taky nežije a ta facka, co mi předevčírem dala, když sem přišel nametenej z klubu Ragnarock, byla asi taky naprogramovaná nějakým božským programátorem.

To je vážně hovadina, ale jak znám lidi, klidně tomu uvěří. Lidi uvěří čemukoliv, pokud se jim to podá řádně odborně a vědecky.

Jasně, tak tady ho máme, Hlavní Hrdina!

Pane jo, to je zase natvrdlík! Kouká kolem sebe, jako sůva z nudlí. Na co máš v ruce tu bouchačku, když nevíš, co s ní, frajere?

No nic, tak do práce…