Chrlič si užívá

V zapadlé ulici, jejíž název si prostě nikdo nemůže zapamatovat, se ozývalo tlumené vzlykání. To si Chrlič, jak jej nazývali místní policisté, našel novou mladou oběť a vesele si ji znásilňoval, nerušen okolním světem. Stál jsem opodál a sledoval jeho konání. Měl jsem trochu strach z jeho velkého nože, ale mému maestrovi tam dole se to evidentně líbilo, protože se postavil a hleděl k nebi. Byla to úžasná podívaná. Ta ženská by mu dala dobrovolně, ale to on nechtěl. Chtěl aby brečela a křičela. Mistrovské dílo tenhle Chrlič. Znal jsem muže, který jej stvořil. Kdysi ho našel na ulici a dal mu nový život. Udělal z něho tyrana a násilníka k obrazu svému. Řekl mi to těsně před smrtí, když jsem s ním dělal rozhovor, ale slíbil jsem mu, že budu mlčet. A hele, už ji uřízl první prst. Jo, parádní podívaná