Ze Zbořené Zdi

Jde o první básničku ze Série Floyd. Tyto verše jsou inspirovány příběhem Rogerovy ZDI, ale psal jsem to, když jsem ještě sám ten příběh ještě nepochopil úplně.

ZE ZBOŘENÉ ZDI

 

Postavil jsem si kolem sebe zeď,

by mne před světem chránila.

Postavil jsem si kolem sebe zeď,

která mne rozumu zbavila.

 

Žil jsem v představách, ve světě iluzí,

v němž jsem se ukrýval.

Žil jsem život ukrytý za velkou zdí,

realitu jsem již nevnímal.

 

Polapen jsem byl ve světě snů,

jiný svět jsem neviděl.

Vše chtěl jsem mít dle svého snu,

vše jiné jsem nenáviděl.

 

Vše co jsem měl rád jsem ztratil,

i o přátele jsem přišel.

Každý se ode mne odvrátil

i zdravý rozum odešel.

 

Tu ve snu přišla postava v taláru,

a porotců zástup celý.

Soud nemilosrdný, bez obhájců,

k životu bez zdi odsouzený.

 

Uprostřed zbořeniště teď já jsem,

uprostřed stržených cihel.

Smutnými vzpomínkami obklopen,

vše, co jsem zapomenout chtěl.

 

Ty cihly držím ve svých rukou,

pohled na svět upřený.

Jen další vize je mou myšlenkou,

však v očích odhodlání.

 

Z těch cihel, jež vrhly mne vstříc temnotě,

postavil jsem světlu chrám.

Chrám zasvěcený laskavosti, zasvěcený dobrotě,

v němž je celý svět vítán.

 

      Nechť každý vstoupí do chrámu světla

      a v něm ať svou cihlu zanechá.

 

 

 

 

 

vyrobeno 11-2004

---