Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sespolčení hlupců
Autor
smokrew_b8ie
A v matu žárovek jak zrcadel mluvíme do slunečních brýlí
Tečky pod kůží se rozeběhly zmodraly a zůstávají precizní
Čeho to je symbol?
A v tabuli se smutečním oznámením na černém plátně
se odráží celá westernová scenérie -velikých opatovic-
V kouři cha! jdou najevo citoslovce
čím dál víc se derou na jazyk
A stereotyp je najednou obojek i vodítko na stejné procházce
ve tři odpoledne
nenapadá tě jak z prošlého mlíka udělat sníh
a pak proč se tváříš tak nenávistně
když čekám až odteče studená
Život jsou jen okamžiky údery a odpočítávání
Všecko jenom na chvíli nic nemáš
Míjíš rudé ksichty komunistů jsou polomrtví
s hřebínky v zadních kapsách
Sto let neštěstí
Bezzubý úsměv a vulgarismus
Kdo to kdy pochopí
Ten pán má sklony k agresivitě každé oko jinak a je napuchlý
Jako šachistovo vědomí válí se po kostkovaném ubruse
Zápas s minimalismem figurek
Ve stejnostejné stejnosti se zalíbením
snažíš se odhánět otupělost plácačkou ale
jsou to pořád stejné mouchy snad jednou pochopí
A aby to neznělo náhodou moc nehezky zalepím si ústa
Páskou
Co je opršelé musí se opustit
a zatančit na hrobech
bez agrese by se zastavil čas je agresivní
Bát se je na nic stejně se tě dotkne
A když už si konečně sedneš
nadechneš se a zařveš „zde je mír“ tak jaký je to pocit?
Vzápětí tě ten smrad dohoní předstihne a polkne
Máme snad zpoždění nebo jdem napřed?
„OJ spolčení hlupců“