Osudy

V mracích lítají

maličcí osudy

vítr je prohání

na zem je odhání.

Zabydlí se u lidí

jdou s nimi životem

zpívají, plakají

osudy lidské

často nelogické.

Po smrti člověka

vrací se do nebe

po letech v mracích

je zas vítr na zem odvede.

Nemluvně co nemluví

už má svůj osud.

Jestli dobrý nebo špatný

neptejte se- je to prd platný.

Každý ho máme daný

a nikdo to nezmění

neptejte se co se stane

jen vítr ví,

kam co vane.