Jednou na čaji

Valná část mých věcí, které můžete číst na tomto serveru je poněkud staršího data, tohle je z 6.listopadu 1997.

Materiální hloupost se mi zakousla do života, hledám se v sobě samém, úplně prším a slunce nevychází, stále se topím v dluzích vůči světlu, život mi protéká skrze prsty, jsem? Rým básniček se mi skryl za větou pramenící ze mne. Nezacházím dále, jelikož bych se asi poté zbláznil. Usmívám se na dvě dívky v čajovně a nemám sílu dotknout se hvězd.

---