Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seRozloučení?...
Autor
ganymedes
Víte, své básně jsem ji psal, a potají jsem chtěl být její král, však ona miluje někoho jiného, prostě štěstí usmálo se na něho. Moc mi chybí, moc, však je spoustu milých lidí, ona byla možná dívka na jednu noc.
Noc co přinesla náruč snů a vášní,
dnes připadá mi to vše tak trochu zvláštní,
bylo to jen na pouhý okamžik
a já uvěřil na krásný lásky cit.
Já jsem Ti své verše psal,
já jsem Ti na kolenou vše sliboval,
v Tobě jsem viděl spícího anděla,
v Tobě jsem našel svého doktora.
Vše bylo jako z pohádky,
když Tvé oči se na mě usmály,
nesmím to brát tak zmateně,
máš svůj svět a umíš žít i beze mě.
Co bude dál? Nevím, nemám zdání,
do vlásků napsal jsem Ti svá přání,
jsou konkrétní a jsou podstatné,
jsou o Tobě a jsou tak trochu záhadné.
Neptej se mě co jsem si přal,
já nejsem Tvůj král, já jen andělů se ptal,
prý někde v dáli leží Tvůj ztracený ráj,
tam andílci jako Ty svůj domov maj.
Užívej krásného světa,
raduj se než bude po něm veta,
všude zní Tvůj rozkošný smích,
zůstalas avšak jsi někde pryč.