Utrh se buch

Utrh se buch ve zvrácených plodech                

Neštěstí pozbylo svou nenadálou krev

Nejlepš poznámka zemřella ve dnech,

kdy mezi domy rostla kohoutí tykev.

Zavánějící háje stoupaly k nebesům,

když v tom na návsi zřítil se oves,

jedovatá zvířata klesala k lesům,

kam tatíček pilu včera doves.

Umírající jaro zapomnělo se v temnotě,

jen ten vrabčák Jiří nechtěl skončiti,

jako kdyby měl dodnes hřebík v botě,

ten lump by nejraději zde chtěl loupiti.

Taková radostná trpělivost vědomí

neumírá v posledních dnech války,

pouze zde člověka požírá svědomí,

vichr jej ovane odkudsi z dálky.

Ber si Jeníčku pomazánku na chlebu

Ber si Pepíčku sama sebe

Ber si Zdeníčku mističku na pletnu

Ber si Jiříčku jak mě všetko zebe